Poprvé se tři české posádky chystají na legendární závod Le Mans Classic. Každé auto má jedinečnou minulost

Letošní ročník musel být kvůli pandemii koronaviru odložen, organizátoři věří, že by se mohl konat na začátku prázdnin 2021. Tři české posádky, které se na Le Mans Classic připravují, to mohou brát i pozitivně, alespoň mají více času na testování.

Začátkem září se povedlo zorganizovat společné setkání. Všechny tři stroje se sjely na mostecký autodrom, aby si čeští jezdci nanečisto vyzkoušeli to, co je čeká příští rok. A byla to také jedinečná příležitost detailně si prohlédnout všechny tři vozy pospolu.

Aero Minor Sport

Malá doutníková formule se od poslední reportáže, která vyšla v magazínu Hospodářských novin PročNe, razantně proměnila. Závodního Minora vlastní spolek Le Mans Redux a o renovaci se stará Jaroslav Prášek, který s Minory v minulosti sám závodil a několik jich i vlastnil. Světlý lak, který se místy odlupoval, byl z hliníkové karoserie odstraněn, čímž se auto vizuálně přiblížilo stroji, který na jihofrancouzském okruhu v roce 1949 exceloval. I tehdy mělo auto karoserii chráněnou pouze bezbarvým lakem a modrá linka přes kapotu a červené "břicho" přiznávaly československou národní příslušnost posádky.

"Do Minoru jsme už namontovali převrtaný motor o objemu 750 cm³, má zhruba 50 koní, a zkušební karburátor Jikov, na závod samotný chceme instalovat karburátor Amal. Máme i novou převodovku a teď se s autem sžíváme. Bude potřeba všechno ještě sladit a hodně testovat," dodává Michal Froněk z design studia Olgoj Chorchoj a člen spolku Le Mans Redux. Pokud vše půjde podle plánu, na Le Mans Classic bude tím, kdo by mohl usednout za volant.

Aero Minor Sport se na Le Mans vrátí po více než 70 letech. Tehdy dojelo pro největší úspěch Čechoslováků v zahraničních vytrvalostních závodech a doposud nebyl tento triumf překonán. Závod se v roce 1949 konal po válce vůbec poprvé a také na běžných, válkou značně poničených silnicích. Posádku tehdy tvořila dvojice František Sutnar a Otto Krattner a po 24 hodinách si dojela pro fenomenální úspěch.

Poslední hodinu před koncem závodu sportovní komentátoři z rozhlasu nad tribunami nadšeně vyvolávali, jak skvěle si československý doutník vede. Aero Minor Sport se stal nejúspěšnějším československým strojem v celé historii závodu Le Mans. V pořadí byl sice patnáctý, avšak skončil první ve své třídě a druhý v absolutní klasifikaci, která se vypočítává podle výkonového koeficientu, za dvanáctiválcem značky Ferrari 166.

Navíc Minor Sport jako jediný vůz v závodu překonal rychlostní rekord ve své třídě. Celkově vůz ujel 2391,932 kilometru průměrnou rychlostí 99,664 kilometru za hodinu, při odpočtu přestávek v boxech to bylo výrazně přes 100 km/h. Kdyby ujeli ještě o 50 kilometrů víc, závod by podle koeficientu vyhráli. Na startovní rošt se postavily dokonce dva vozy Minor Sport a oba závod dokončily.

Dvojice Sutnar-Krattner se ale nemohla z politických důvodů účastnit dalšího ročníku, a oba jezdci byli dokonce na počátku 50. let obviněni z velezrady a strávili dlouhá léta ve vězení. František Sutnar krátce po propuštění emigroval do Švýcarska.

Cílem spolku Le Mans Redux je, aby se veřejnost více dozvěděla o fenomenálním úspěchu Čechoslováků s vozem, o kterém vědí většinou jen automobiloví fanoušci. I proto netouží pouze po tom, aby Minor Sport jen stál naleštěný v garáži nebo muzeu, chtějí ho vrátit zpět na závody. "S Minorem chceme ještě letos jezdit, pokud to půjde, objeví se na závodech do vrchu na brněnském okruhu," říká Michal Froněk ze spolku Le Mans Redux.

Škoda Sport

Automobiloví fanoušci ocení, že setkání na mosteckém okruhu, a pokud bude závodníkům štěstí přát, tak také příští rok na Le Mans Classic, připomene okamžik, který nastal v roce 1950. Na 24h Le Mans se objevila dvě závodní auta československé výroby – Aero Minor Sport a Škoda Sport, tehdy poprvé a také naposledy.

Na Le Mans Classic v kategorii vypsané pro vozy vyrobené v letech 1949 až 1956 se totiž chystá i mladoboleslavský speciál Škoda Sport. Dlouhá léta to vypadalo, že ani jeden ze dvou tehdy vyrobených exemplářů se nedochoval, ale štěstí a především několikaleté úsilí současného majitele, který se po voze pídil, pomohlo.

Vůz vlastní Michal Velebný, který je vedoucím restaurátorské dílny ve Škoda Muzeu. A navíc je vnukem Josefa Velebného, který byl dokonce autorem návrhu karoserie Škody Sport. "Ten vůz byl dlouho pokládán za ztracený a já ho našel až po dlouhé detektivní práci, během níž jsem mluvil s bývalými závodníky, mechaniky a pořadateli závodů. A pak trvalo ještě několik dalších let, než auto bylo připravené zase vyjet na silnici," říká Michal Velebný.

Speciál vychází z modelu 1101 Tudor z roku 1946, avšak na rám karoserie se posadila jednoduchá hliníková otevřená karoserie. Ta je víceméně netknutá a dokonale věrná originálu včetně úprav, které na ní během závodnické kariéry proběhly. Svědčí o tom například i otvory v karoserii pro osvětlení startovního čísla, které bylo v závodě Le Mans povinné.

Michal Velebný se spolu se Stanislavem Kafkou pilně připravuje na závody, které Škodu Sport čekají, a také důkladně testuje. Vloni v červnu exceloval na okruhu Brno Revival, teď ho čeká ten neprestižnější, Le Mans Classic. "Když do toho člověk leze poprvé, byl to nezvyk, jiná ergonomie, volant je hodně vzpřímený a těsně před vámi. Také jiné jízdní vlastnosti, než jsou lidé zvyklí u moderních aut. Má jednostranné páky tlumičů a listová pera, tak to hodně poskakuje, účinek bubnových brzd trochu vadne. Má to zkrátka svoje specifika," usmívá se Michal Velebný. Na mosteckém okruhu ale auto kroužilo zatáčky skvěle a pod rukama Michala Velebného se pokaždé srdnatě rozletělo na cílové rovince. Projet se ve Škodě Sport je rozhodně zážitek.

Škoda 110R Coupé slaví narozeniny. Před padesáti lety vyjela na silnice poslední škodovka s ryze českým designem

17. 7. 2020 ▪ 9 min. čtení

Talbot Lago T26 GS

Třetí účastník závodu sice nemá vůz československé výroby, avšak příběh závodního stroje bere dech. Zatímco Aero Minor Sport excelovalo v roce 1949 a Škoda Sport v roce 1950, hvězdným ročníkem modrého Talbotu je rok 1951.
Jen hrstka aut v Česku má rodokmen jako Talbot, který vlastní František Kudela z Chropyně. Před čtyřmi lety si otevřel veteránskou dílnu u chropyňské strojírny, firmy, kterou před třiceti lety vybudoval a před deseti předal synovi Robertovi. Dílnu s nadsázkou popisuje jako veteránskou kliniku, protože firma zvládá renovovat maximálně dva až tři vozy za rok. To, co z bran dílny vypustí do světa, však nemá obdoby, špičková renovace je na světové úrovni.

Jeho Talbot Lago T26 Grand Sport s karoserií od Josepha Figoniho vyhrálo kategorii poválečných vozů na nejprestižnější veteránské výstavě světa Concours d'Elegance Pebble Beach v roce 2018 a zařadilo se i mezi tři nejhezčí vozy celé výstavy, vůz poté vyhrál obdobné veteránské soutěže krásy v Chantilly i Londýně.

Před nedávnem pořídili závodní Talbot. "To auto má perfektní historii. V roce 1951 jezdilo Le Mans a pilotoval ho Juan Manuel Fangio, nejlepší závodník historie F1," říká František Kudela. 

Značka Talbot tehdy velice toužila na Le Mans zvítězit, a tak najala jako závodníky Fangia s Luisem Rossierem, který o rok dříve podnik s Talbotem vyhrál. Souboj závodníků byl tehdy napínavý, i proto, že lilo jako z konve. "Fangio bohužel odpadl v páté hodině jízdy z třetího místa, praskl mu chladič a vytekl mu horký olej do klína, tak nakonec nedojeli," popisuje závod František Kudela.

Automobiloví znalci už od pohledu poznají, že vůz má jinou karoserii než ten, který kroužil na Le Mans v roce 1951. "Samozřejmě tehdy vypadalo jako malá formule, jenže v roce 1952 přišly nové předpisy a z bezpečnostních důvodů dostal tuto novou plechovou karoserii. Ještě v roce 1954 stoj závodil na Monte Carlu, pak v Paříži. Tam však havaroval a jeho pilot Paul Mairesse zahynul. Vůz pořídil majitel z Anglie, který renovoval i původní karoserii, podařilo se nám ovšem sehnat i tuto druhou. Na závodě Le Mans Classic chceme vůz představit v provedení, ve kterém jezdil Fangio, tedy nejen s původní karoserií, ale i repasovaným závodním motorem," popisuje František Kudela.

"Přál jsem si mít vůz, který kdysi jezdil Le Mans, a byla by tedy možnost se s ním účastnit závodu historiků," říká Kudela. "Ale uvidíme, jestli si sednu na Le Mans za volant. Syn pojede určitě, ale jestli chceme důstojně reprezentovat barvy České republiky, měl by tam být pilot, který využije kvality a schopnosti auta naplno. Když ho pilotoval Fangio, létalo rychlostí 270 km/h, já když jedu 160 km/h, považuji to za svůj vrchol," dodává s úsměvem.

Ještě jednu novinku nadšenci Kudelové chystají na příští rok. Na Concours d'Elegance v Pebble Beach by se měl představit další ze špičkově renovovaných kousků z chropyňské dílny. V plánu byla jeho veřejná premiéra už letos, ale kvůli koronaviru se výstava nekonala. Stroj zatím parkuje pod plachtou a čeká na své odhalení. Je to opět Talbot Lago GS se zakázkovou karoserií a motorem, který se montoval do závodních vozů. Podle fotek, které nám František Kudela ukázal, to bude minimálně stejně dechberoucí renovace jako v případě Talbotu Lago T26 GS Figoni.

Tři české posádky se chystají na závod Le Mans Classic

Dalších 6
fotografií