V září 2019 se v Evropě začal prodávat plně elektrický Mercedes-Benz EQC. Vzhledově konzervativní SUV vyšší střední třídy s dojezdem 460 km, pohonem všech kol a cenou startující těsně pod dvěma miliony korun. Během příštích tří měsíců měl být zahájen vývoz do USA, výrobce však přípravy pozastavil a rozhodl se počkat až do roku 2021. Je to vůbec poprvé, kdy byl export evropského luxusního vozu do Ameriky odložen o tak dlouhou dobu z jiných než technických důvodů.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Automobilka Daimler změnu plánu vysvětlila nutností vyhovět vysoké poptávce na evropském trhu, což je stanovisko diplomaticky mnohoznačné. Produkce naplánovaná na letošní rok byla skutečně během dvou týdnů vyprodána, zákazníci čekají na dodávku vozu i deset měsíců a pořadníky se budou zkracovat jen pozvolna. Bývalý šéf Dieter Zetsche už v lednu prohlásil, že výroba typu EQC nejspíš nepokryje poptávku ani v roce 2020. Příčinou však není vysoký počet objednávek, nýbrž nedostatek lithiových článků pro akumulátory. Daimleru je dodávají korejské firmy LG Chem a SK Innovation, které jsou kapacitně na maximu. Podobně jsou na tom konkurenční značky. Podle ředitele Jaguaru Ralfa Spetha právě nedostatek článků limituje výrobu elektrického modelu I-Pace, Audi muselo kvůli váznoucím dodávkám od LG Chem omezit montáž modelu e-tron a zkrátit pracovní dobu v bruselském závodě. Situace se zlepší až během roku 2022, kdy se začnou otevírat chystané továrny na lithiové články v Evropě.

Obtížně se ovšem předpovídá i samotná poptávka po elektromobilech, které se dojezdem a flexibilitou nevyrovnají konvenčnímu pohonu a majitelům často slouží jako druhá auta. Luxusní modely s cenou kolem dvou milionů korun jsou v tomto ohledu specifické zboží a žádný z výrobců nechce riskovat převis nabídky. V Evropě se prodeje značně liší podle místa životní úrovně. Mercedes-Benz EQC zatím ve statistikách nefiguruje, jasnou představu ale dává konkurenční Audi e-tron. Zatímco v Norsku se za listopad prodalo 518 kusů, ve Francii jen 31.

V bohatých Spojených státech to však mají luxusní evropské elektromobily ještě těžší. Prvním důvodem je bezkonkurenční postavení Tesly. Troufalost jejích plánů, trpělivost investorů s dlouhodobými ztrátami, přízeň médií i celebrit a téměř dekádu trvající monopol na "auto budoucnosti" se silně vepsaly do společenského povědomí. Vznikl pocit, že když ostatní tak dlouho nedokázali Teslu doběhnout, nedokážou to ani teď.

Zadruhé se nenaplnila rozšířená představa, že na bateriích a elektromotorech je už vše důležité objeveno, a tak může kdokoli přijít s elektromobilem stejných kvalit jako Tesla. Letošní verze Modelu S s největší baterií 100 kWh ujede podle evropského měřicího cyklu WLTP na jedno nabití 610 km. Jaguar I-Pace za stejných podmínek udává při 90 kWh jen 470 km, Audi e-tron 95 kWh a 417 km, Porsche Taycan 93 kWh a 463 km, Mercedes-Benz EQC 80 kWh a 417 km. Nejen v celkovém dojezdu, ale především v účinnosti zůstávají evropští konkurenti natolik pozadu, že jim to při prémiových cenách může odpustit jen skalní fanoušek.

Zatřetí Tesla od roku 2012 buduje síť výkonných rychlonabíječek, která má dnes v USA 1886 stanovišť s více než 14 tisíci přípojkami. Síť je soukromá, vozidla i stojany mají specifické konektory a uživatelé ostatních vozidel do ní nemají přístup. Odkázáni jsou na nabíječky Electrify America, které od roku 2017 buduje skupina Volkswagen jako jeden z odpustků za aféru Dieselgate. Podle amerických stránek Audi má síť v současnosti dva tisíce přípojek na 480 místech. Kromě toho existuje v USA řada menších soukromých sítí, které však nabízejí technologicky jednodušší a pomalejší nabíjení.

K dovršení všeho si Tesla dokázala tak silnou pověst vybudovat navzdory omezené nabídce dvou velkých a drahých modelů S a X s cenami od sedmdesáti, resp. devadesáti tisíc dolarů (1,7 a 2,3 milionu korun). Právě sem zamířila i evropská konkurence: Jaguar I-Pace startoval na 69 500, Audi e-tron na 74 800 dolarech. Jenže Tesla mezitím stihla uvést Model 3. Menší, s cenou od 46 000 dolarů daleko přístupnější, ale pořád dost "cool" na to, aby si ho Američané zamilovali. Za rok 2018 jich koupili skoro 140 tisíc, letošek slibuje ještě o trochu víc. "Trojka" odlákala zákazníky i velkým modelům Tesly, které za 11 měsíců meziročně klesly z 51 tisíc vozů na 32 tisíc. Vedle toho však Audi prodalo jen 3450 e-tronů a Jaguar 2360 I-Pace. Špatný odhad poptávky navíc vedl k tomu, že se prodejcům Jaguaru nahromadily zásoby odpovídající půlročním prodejům.

Za těchto okolností není těžké pochopit, proč byl americký start podobně drahého Mercedesu EQC odložen. Nároky tamního trhu jsou vysoké, život s alternativními pohony složitý a náskok Tesly obrovský. Pro Daimler je to ovšem hořké sousto a potvrzení slov nového šéfa Oly Kallenia, že přechod k elektromobilitě bude bolestivý. Americká legislativa na uvádění alternativních pohonů netlačí zdaleka tolik jako evropská, a tak bude zajímavé sledovat reakci tamního trhu na velkou elektrickou sázku Volkswagenu. Stejně jako neméně napínavou cestu Tesly k trvalému zisku.