Koncern BMW, pod nějž spadá i britské Mini, zkoušel nejprve své sériové elektromobily zásadním způsobem odlišit od běžných modelů. Výsledkem bylo podivínské karbonové BMW i3. Jenže běžný motorista podle názoru výrobce nechce být až tak jiný. BMW proto nově chce balit spalovací motor i elektrické pohonné ústrojí do jednotné karoserie. Elektromobil nemá být něco speciálního, zákazník si má vybrat auto a následně i ten nejvhodnější motor, ať už spaluje benzin, naftu nebo se dobíjí ze zásuvky.

Elektrický Mini Cooper SE je prvotinou této nové politiky, v Česku se začal prodávat letos a příští rok by k němu mělo přibýt stejně laděné BMW iX3, tedy čistě elektrická verze oblíbeného středně velkého SUV X3. Na první pohled se tedy elektrické Mini od svých benzinových příbuzných takřka neliší. Největším rozdílem je zaslepená maska chladiče, na elektrický pohon odkazují i zelenožluté plakety, které připomínají písmeno E, a elektrická zásuvka. Na retrotvarech moderních Mini, které vzbuzují pozitivní reakce okolí, není třeba nic měnit.

Ještě méně se auto proměnilo uvnitř, nové je zelenkavé startovací tlačítko a digitální budíky. Fungují lépe než klasické ručičkové, protože mají větší plochu s lépe čitelnými údaji a také speciální antireflexní úpravu. Díky ní se sice jejich povrch neleskne, daní za to je ale lehce rozmazaný obraz.

3,9 sekundy

je zrychlení z nuly na 60 kilometrů za hodinu, kterým Mini potvrzuje pružnost elektroaut v městském provozu.

Nezměnil se ani vnitřní prostor. Baterie jsou umístěny pod podlahou a nikterak nezasahují do kabiny ani zavazadlového prostoru. Elektrické Mini je v důsledku toho uvnitř stejně velké jako to benzinové. Kufr má shodně skromných 211 litrů a vzadu jsou dvě místa, která vyhoví spíše menším dospělým nebo dětem.

Změny pod povrchem

Navzdory elektromotoru pod kapotou má ekologická verze připomínat svou náturou spalovací klasiku, byť jí pochopitelně chybí bručivý zvuk benzinového čtyřválce. Cooper SE je tichý, ale překvapí rošťáckou výbušností danou především tím, že je nejvyšší točivý moment k dispozici již při rozjezdu. Ze semaforu vyrazí takřka vždy jako první, stovkou jede za 7,3 vteřiny a díky relativně vysokému výkonu 135 kW neztrácí elán ani na dálnici.

Elektromini už tu bylo

Kompaktní rozměry stylového městského auta a elektrický pohon? To jde k sobě. Již v roce 2008 tak Mini spustilo pilotní projekt, který sloužil pro sběr dat k vývoji nadcházejícího modelu BMW i3. Vybraní zákazníci z USA i Evropy si v něm mohli pronajmout první generaci elektrického Mini. Vzniklo několik set kusů, auto mělo v městském provozu na jedno nabití ujet 250 km.

A co teprve v zatáčkách. Mini je lékem na řidičskou trudnomyslnost: vyvážené, hbité, drží se stopy, a když už toho přední pneumatiky mají dost, šofér to ví s dostatečným předstihem. V porovnání s benzinovou verzí se dokonce v obloucích méně naklání, za což vděčí i nízko položeným a poměrně lehkým bateriím. Mini Cooper SE je oproti "normálnímu" Cooperu S s automatem těžší jen o 145 kil.

Pokud by šoférovi při rychlé jízdě chybělo řazení, může se místo práce se spojkou a plynem naučit zvládat novou disciplínu ovládání vozu jedním pedálem. To znamená, že se po uvolnění plynu dostaví plný (a silný) brzdný účinek rekuperace. Při ní se pohybová energie ukládá do baterií a Cooper díky ní dojede dál. S dojezdem pomůže nejvíce po městě, kde se často brzdí.

Aby řidič umění rekuperace ovládl, musí se naučit předvídat a pracovat s plynem. Jde o to, nenechat brzdění na posledních chvíli a v pedálu najít polohu, v níž auto zrychluje, polohu, v níž jede setrvačností a kdy začne brzdit. Rekuperace se pak dá využít na maximum a mechanické brzdy přijdou ke slovu jen v nouzi.

Kufr má skromných 211 litrů a vzadu jsou dvě místa, která vyhoví spíše menším dospělým nebo dětem.
Kufr má skromných 211 litrů a vzadu jsou dvě místa, která vyhoví spíše menším dospělým nebo dětem.
Foto: HN – Martin Přibyl

Malá baterie nemusí znamenat problém

Snaha o efektivní jízdu má svůj význam s ohledem na velikost baterie. Ta je kompaktní, aby neomezovala vnitřní prostor, lehká, takže nepředstavuje problém pro jízdní vlastnosti, ale také nemá závratnou kapacitu. Dvanáct modulů pobere 32,6 kilowatthodiny, z čehož je dostupných 28,9. To není mnoho, srovnatelně velká Škoda Citigo-e iV má baterii, u níž se dá využít 32,3 kWh, a levnější Renault Zoe dokonce 52 kWh.

Mini naštěstí dokáže být příkladně úsporné. Během testu si řeklo o 16 kWh na 100 kilometrů, což znamená, že se na jedno nabití dá ujet asi 180 kilometrů. To by mělo stačit, protože Cooper SE stejně kvůli své velikosti nemá ambice stát se vozem na transevropské cesty. Navíc: zatímco po dálnici auto ujede nějakých 160 kilometrů, po městě naopak zvládne díky rekuperaci na jedno nabití přes 200. Pro prodloužení dojezdu jsou tu jízdní režimy Green a Green+, které omezí odezvu plynu, sníží rychlost nebo vypnou klimatizaci.

Omezenou kapacitu baterie kompenzuje kromě spotřeby i rozumně nastavené dobíjení. Na rychlé stanici využívající stejnosměrný proud využije Mini výkon 49 kilowattů a z pěti na 80 procentech nabití baterie je za necelou půlhodinu. U dobíjení střídavým proudem se pak auto spoléhá na 11kW palubní dobíječku. Z nuly na 100 procentech je na vhodném wallboxu nebo veřejné stanici za 3,5 hodiny.

Baterie jsou umístěny pod podlahou a nikterak nezasahují do kabiny ani zavazadlového prostoru. Elektrické Mini je v důsledku toho uvnitř stejně velké jako to benzinové.
Baterie jsou umístěny pod podlahou a nikterak nezasahují do kabiny ani zavazadlového prostoru. Elektrické Mini je v důsledku toho uvnitř stejně velké jako to benzinové.
Foto: HN – Martin Přibyl

Milionové auto

S ohledem na to, že baterie tvoří největší část ceny elektromobilů, by se mohlo zdát, že elektrické Mini bude díky svému menšímu akumulátoru patřit k těm levnějším. To však platí jen částečně. Mini Cooper SE vyjde v základní verzi na 885 300 korun, v porovnání se srovnatelnou benzinovou verzí je tedy dražší o necelých 150 tisíc korun. A to se kromě malé baterie snaží Mini cenu srazit i tím, že ke Cooperu SE jsou jen pevně stanovené výbavy: základní S a příplatkové M, L a XL. Takové řešení zjednodušuje výrobu, a tedy i náklady. Testovaný vůz ve výbavě M vyšel takřka na milion, nabízel ale vše podstatné, například parkovací senzory, klimatizaci, navigaci, 17" litá kola, LED světlomety a sympatickou zelenou metalízu.

Na druhou stranu, malé prémiové elektromobily nebývají levnější. Roztomilá Honda e vyjde na necelých 900 tisíc korun, a to s podobně malou baterií nabídne kvůli vyšší spotřebě nižší dojezd. Nejvážnější konkurencí Mini by z praktického a finančního hlediska mohl být Fiat 500e, jeho cena zatím začíná na 899 tisících korunách, navíc má větší baterii, rychlejší dobíjení stejnosměrným proudem a také luxusní výbavu zaváděcí edice La Prima. Prodej elektrického Fiatu má začít v říjnu tohoto roku.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.