Začíná studie, která má napovědět, do jaké míry bude možné uvolnit vládní opatření proti šíření koronaviru. Zdravotníci s testováním začnou zítra a celkem plánují vyšetřit až 27 tisíc lidí z šesti měst, aby zjistili, kolik z nich nákazu prodělalo bez příznaků. V Česku je nyní téměř sedm tisíc potvrzených případů nákazy, skoro 400 pacientů leží v nemocnici, na 200 nemocných zemřelo.

Výsledky studie by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měly být známé na začátku května a vládě mají pomoct vylepšit odhady dalšího vývoje epidemie. "Je určitá skupina lidí, kteří nejsou ve statistikách pozitivních případů zachyceni, ale přitom si onemocněním již prošli. Sami o tom nevědí, protože neměli nebo nemají příznaky," vysvětlil Vojtěch.

Dodal, že čím vyšší bude podíl lidí, u nichž testy odhalí protilátky vznikající v reakci na virus, tím lepší zpráva to bude. Větší počet lidí s protilátkami znamená silnější kolektivní imunitu. Vysoká promořenost populace by také znamenala, že podíl těžkých případů není tak vysoký, aby ho zdravotnictví nedokázalo zvládnout.

Jak probíhají testy

Kde se bude testovat

Od čtvrtka:
◼ Praha
◼ Brno
◼ Litoměřice
Od pátku:
◼ Olomouc
◼ Litovel
◼ Uničov

Kdo se může zúčastnit

◼ věk 18 až 89 let, v Praze a v Brně také 8 až 17 let
◼ bez akutních zdravotních potíží
◼ bez zvýšené teploty
◼ bez příznaků covid-19
◼ bez potvrzené diagnózy covid-19
◼ bez nařízené karantény
◼ s trvalým nebo přechodným pobytem v ČR


Účast ve studii je dobrovolná a bezplatná, testovaný musí nejprve podepsat souhlas. K testování budou využity rychlotesty, k nimž je potřeba kapka krve z prstu.

 

27 tisíc

lidí plánuje ministerstvo zdravotnictví otestovat, aby zjistilo, kolik se jich už setkalo s koronavirem.

Výzkumníci z Ústavu zdravotnických informací a statistiky vybrali šest měst s různou mírou výskytu nákazy. K méně postiženým patří Brno, do studie je zařazená i Praha a Olomouc. Zapojí se také Litovel a Uničov, které strávily 14 dní v karanténě, a Litoměřice, kde se nemoc rozšířila v domově seniorů.

Část lidí osloví Český statistický úřad a Akademie věd tak, aby struktura testovaných skupin odpovídala rozložení ve společnosti. Své pacienty vytipoval také Institut klinické a experimentální medicíny. Na studii se podílí i lékařské fakulty. Kdo má zájem se zapojit, může bez vyzvání přijít na jedno z určených odběrových míst.

Studie podobné té, která se tento týden rozběhne v Česku, probíhají i v jiných zemích. Výsledky zahraničních průzkumů promořenosti zatím mají velký rozptyl, od jednoho do 40 procent. Čeští vědci odhadují, že místní promořenost bude spíš nižší. "Podle mého názoru se budeme pohybovat v jednotkách procent," uvedl epidemiolog Roman Prymula.

Pokud se skutečně prokáže, že se s nákazou dosud setkalo jen minimum Čechů, nedá se očekávat brzké odvolání všech zákazů. "Určitě v takovém případě budeme muset velmi zvažovat plán rozvolňování a mnohem více se zaměřovat na dopady, které to bude mít," uvedl ministr Vojtěch. To, že by restrikce v této podobě vydržely roky, podle něj ale není reálné. Alespoň s částečným návratem k normálu by měla pomoct chytrá karanténa, která k vyhledávání nakažených využívá moderní technologie.

Vlastní modely porovnávající dopady vládních opatření v úterý představila skupina vědců z iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR. Odborníci uznávají, že zákazy zafungovaly. "Dlouhodobě ale nevystačíme s hrubými nástroji s celorepublikovou působností, které nadmíru dusí společenský a ekonomický život," vysvětluje jeden ze zakladatelů iniciativy, lékař Pavel Hroboň z Advanced Healthcare Management Institute. Podle něj může část opatření nahradit chytrá karanténa. "Samozřejmě za předpokladu dodržování základních opatření, jako je omezení akcí do 50 lidí, nošení roušek a časté mytí rukou," dodal.

Modely iniciativy ukazují, že při otevření škol by počet nakažených vyrostl maximálně na dvojnásobek.