Možná jsem si toho úhoře ani neměl dávat. Vyšel jsem z restaurace a bouchlo mi to do uší. Psi a ptáci si v jarním opojení povídali lidskou řečí. Anebo spíš já rozuměl té jejich.

"To je ale zlej člověk," říká Joe kokr strace Frantovi.

"Kterej? Támhleten tlusťoch, co doma mlátí manželku a v práci rozdává štědré odměny?" ptá se Franta straka.

"Ne, támhleta s falešnou vuittonkou, jak si myslí, že je krasavice. A jak teď koumá, kterej bohatej trubec ji vezme k moři."

Pak přilítne holub Dr. Emil a utrousí: "Vybodněme se na lidi, jen se přetvařují, jsou ješitní a závistiví, a slyší-li o sobě pravdu, mohou se po…"

"Jasně, lidi nezměníme. Poleťme radši na tu super terasu do Baranovky… Joe, tebe tam může vynést hejno vrabčáků," zasměje se Franta straka.

Nevěřím vlastním uším. Taková kritika člověka od nižších druhů v pátek po obědě je skoro na zkažený víkend.

"Ne, všichni takoví nejsme!" zařvu a ptáci se za štěkotu psa rozlítnou. Nikdo z kolemjdoucích se neotočí, neboť se domnívají, že se s někým hádám přes handsfree. Máme se přece taky rádi, opravdově, bez kalkulu, přemítám v duchu. A někdy i máme potřebu někoho pohladit, jen tak. I když…

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak vypadá vysunutý závit mozku?
  • Co už se podle autora sloupku dávno nedělá?
  • Proč se lidé, kteří by si podle všeho měli rozumět, míjejí?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se