Loni v létě při představení Modelu 3 prohlásil šéf Tesly Elon Musk, že se bude jednat o první elektromobil pro každého. Slíbil, že auto bude stát v přepočtu osm set tisíc korun a na jedno nabití ujede 350 kilometrů. V té době bylo něco podobného naprosto nevídané. Za podobné peníze se dal sehnat Nissan Leaf, nabídl ale dvoutřetinový dojezd. Model 3 navíc míří výš, jedná se o konkurenta BMW nebo Mercedesu.

Rok po svém uvedení dokázal Model 3 postavit americký trh na hlavu. Tesla díky němu překonává v prodejích německou prémiovou konkurenci v podobě BMW, dotahuje se na silný Mercedes. V září dokázala prodat o polovinu víc elektrických aut než Audi těch se spalovacím motorem. A to navzdory tomu, že výrobu Modelu 3 zpočátku provázely velké těžkosti a ani nyní výrobce nedokáže plně uspokojit poptávku amerických zákazníků.

Příští rok se dostupná Tesla konečně dostane do Evropy. Tamní automobilky se snaží na Muskův útok připravit. Nechtějí, aby se americký scénář zopakoval na jejich vlastním hřišti.

Pobídky a omezení

Evropské automobilky již příští rok plánují spustit první dějství velké elektrické ofenzivy. Kromě příchodu Tesly je k tomu nutí přísné limity emisí CO2. Země Evropské unie se v říjnu dohodly na ambiciózním plánu jejich snižování. V roce 2021 budou muset prodávané vozy vypustit do ovzduší v průměru 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr, v roce 2025 bude limit o dalších 15 procent nižší. V současné době přitom průměrné evropské auto vyprodukuje 113 gramů oxidu uhličitého na kilometr.

Pro splnění takto přísných předpisů budou muset automobilky v roce 2021 prodávat pětinu bezemisních aut, v roce 2025 dokonce třetinu. "Ani technický pokrok nedovolí, aby se tvrdých limitů dalo dosáhnout s konvenčními auty se spalovacím motorem," popisuje stav analytik Petr Knap z Ernst & Young. Mezi bezemisní vozy se v tomto případě neřadí jen čisté elektromobily, ale i plug-in hybridy. Tedy auta kombinující spalovací motor s dostatečně velkou baterií a silným elektromotorem. Na jedno nabití jsou schopna ujet jen na elektřinu několik desítek kilometrů.

Přínos hybridů do zásuvky je ale sporný, pokud je jejich majitelé pravidelně nenabíjejí, jezdí se spotřebou (a emisemi) odpovídající spíše autu s klasickým spalovacím motorem. Některé státy jako například Velká Británie proto ustupují od finančních pobídek k jejich pořízení. Dále je chtějí poskytovat jen čistým elektromobilům. Význam plug-in hybridů tedy v budoucnu pravděpodobně klesne.

Právě dotace na pořízení elektromobilů totiž určují podobu trhu s novými auty po celém světě. Typickým příkladem je Norsko. Severská země kupcům elektroaut odpustí daň z přidané hodnoty, mýto a jde tak daleko, že elektromobilisté platí poloviční sazby na trajektech. Každé páté nově prodané auto v Norsku jezdí jen na elektřinu, což je celosvětový rekord (a unikát). "Změny ve vozovém parku nelze dosáhnout jen omezováním nabídky aut s vysokou spotřebou a vysokými emisemi, elektromobily musí být zároveň cenově atraktivní pro zákazníky," říká Petr Knap.

V Česku zatím státní pomoc podobná té norské neexistuje. Elektromobily mohou levně parkovat jen v centru Prahy, mají nízké povinné ručení a podnikatelé za ně nemusí platit silniční daň. S ohledem na přísné limity emisí po ní ale automobilky volají i u nás.

"Podle nás je třeba uvažovat o pobídkách pro nákup a provoz elektromobilů, včetně například zvýhodněného parkování a provozu ve městech nebo přehodnocení stávajících daňových pravidel," prohlásil mluvčí Škody Auto Zdeněk Štěpánek.

Elektromobil budou nabízet všichni

V současné době by ale řada evropských automobilek neměla přes případné štědré státní dotace co nabízet. Právě to se v příštích dvou letech ale výrazně změní. Elektromobil dosud chyběl například v nabídce Audi. To proto příští rok uvede elektrické SUV e-tron. S podobným vozem přispěchá i Mercedes v podobě modelu EQC, Škoda koncem roku představí miniauto Citigo na elektřinu, BMW chystá elektrickou verzi ikonického Mini.

V prvotní fázi se bude jednat o vozy postavené na stejných základech jako auta s konvenčním spalovacím motorem. To s sebou však nese nevýhody. "Elektrické pohonné ústrojí zabere méně místa, a díky tomu budeme moci nabídnout větší interiéry, více prostoru pro kolena na zadních sedadlech, větší flexibilitu," řekl HN šéfdesignér evropského Fordu Amko Leenarts. Vozy stavěné od základu jako elektrické tedy mohou při podobných vnějších rozměrech nabídnout více místa uvnitř.

Tesla takový přístup volí od začátku, využít ho chce i Volkswagen. Ten připravil speciální platformu MEB, na níž budou postaveny takřka všechny jeho budoucí elektromobily. A to včetně elektrického ekvivalentu VW Golf s označení ID, který by se měl prodávat již příští rok, nebo Škody Vision E, jejíž sériová verze přijde v roce 2020 a vyrábět se bude v Mladé Boleslavi.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte
  • - Jak mohou státní pobídky ovlivnit trh s novými auty ve prospěch elektromobilů.
  • - Jaké elektromobily dorazí na evropský trh a kolik budou stát.
  • - Jaký se plánuje rozvoj klíčové infrastruktury dobíjecích stanic.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se