Výrobci aut masivně investují do rozvoje elektromobility a brzy se to projeví na silnicích. "Klíčový zlom může nastat už v roce 2020, na který řada automobilek oznámila nástup desítek modelů s elektrickým pohonem," řekl v úterý obchodní ředitel a člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani na fóru Elektromobilita 2018, které pokračuje ve středu v pražském Foru Karlín.

Na automobilky je vyvíjen čím dál tím větší tlak ze strany Evropské unie, která se zavázala, že bude výrazně snižovat emise. Evropská komise dokonce loni navrhovala, aby se pro automobilky zavedly kvóty, podle kterých by určité množství vyrobených automobilů musely tvořit právě vozy s čistým pohonem.

Návrh sice neprošel, tlak na automobilky však neustal, a ty proto ve velkém investují do alternativních pohonů. Jen Škoda Auto takto v následujících pěti letech vynaloží dvě miliardy eur. Do roku 2025 chce zákazníkům nabídnout celkem deset modelů v elektrifikované verzi.

3,1 milionu

dosáhl loni počet elektromobilů na světových silnicích. To je meziroční růst o 57 procent. Z toho 40 procent vozů na elektrický pohon jezdilo v Číně, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Prodej elektromobilů se loni vyšplhal na více než milion vozů, což je také nový rekord. 

Přestože zájem o elektromobily v Česku roste, jejich podíl na trhu s novými vozy je zatím zanedbatelný. V Česku bylo loni registrováno celkem 271 tisíc nových automobilů. Elektromobily a vozy s hybridním motorem představovaly zhruba jedno procento.

Právě výrazně vyšší nabídka automobilek by měla zájem o elektromobily zvednout. Odborníci očekávají, že vyřeší jeden z hlavních problémů, kvůli kterým kupci o tato auta zatím nejeví příliš velký zájem. Je jím vysoká pořizovací cena.

Elektromobily jsou oproti automobilům se spalovacím motorem výrazně dražší. Zatímco například Volkswagen Golf s benzinovým motorem 1,5 TSI lze pořídit zhruba za 660 tisíc korun, model e-Golf začíná na 950 tisících korunách. V Česku navíc v případě elektromobilů v podstatě chybí sekundární trh a kupec takového automobilu nemá jistotu, zda a případně za kolik se mu za několik let podaří vůz prodat.

Díky výrazně širší nabídce elektromobilů však začnou jejich ceny klesat. K propadu přispěje i očekávaný pokrok v technologii, díky kterému se očekává snížení nákladů na výrobu baterií. "I díky tomu očekáváme, že v roce 2025 dojde k tomu, že se ceny elektromobilů potkají s cenami vozů se spalovacím motorem," říká výkonný ředitel AutoSap (Sdružení automobilového průmyslu) Zdeněk Petzl.

Tuzemští i zahraniční experti se na včerejší konferenci shodli, že pro Česko je nyní klíčové, aby pro řidiče elektromobilů vybudovalo kvalitní infrastrukturu dobíjecích stanic. "Jedná se o oblast, na kterou se dnes musíme všichni zaměřit," apeloval ředitel technologické společnosti Siemens Eduard Palíšek.

125 milionů
elektromobilů bude v provozu do roku 2030, odhaduje IEA. Pokud se politici větší měrou zasadí o plnění globálních cílů v ochraně klimatu, může tento počet vzrůst až na 220 milionů. 

Po celém Česku je dnes podle odhadů zhruba 300 veřejných míst, kde může řidič elektromobil dobít. Počet klasických benzinek se pro srovnání blíží čtyřem tisícům. "Naším cílem je, aby bylo v Česku v roce 2020 celkem 1300 dobíjecích stanic. Z toho přibližně 500 by jich mělo být rychlodobíjecích," popisuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.

Stát proto v následujících letech plánuje rozdat stovky milionů na dotacích právě na podporu výstavby nabíjecích stanic. "V současné době dává větší smysl, abychom peníze vynakládali spíše na budování infrastruktury, než abychom dotovali samotný nákup elektromobilů," dodává Muřický.

Kromě množství nabíjecích stanic bude pro rozvoj trhu hrát klíčovou roli také to, jak rychle bude možné vůz dobít. U běžných stanic dnes zabere nabití několik hodin. U rychlodobíjecích je možné baterii dobít na 80 procent za 20 minut. Tato doba se bude podle technologických firem díky novým technologiím ještě zkracovat.

"V Hannoveru jsme v minulých dnech představili novou dobíjecí stanici, která za 10 až 12 minut umožní, aby vůz ujel dalších 300 kilometrů," říká ředitelka technologické společnosti ABB Tanja Vainiová.