Hlavnímu městu se rozplývá šance získat více než miliardu korun za požár, který před takřka deseti lety zničil jedno křídlo Průmyslového paláce na Výstavišti. Město o uvedenou sumu žaluje společnost Incheba, nyní přejmenovanou na Reality MK, která měla areál dlouhodobě pronajatý. Jenže soud o žalobě ještě nerozhodl a v brzké době nerozhodne.

Už loni v lednu se společnost poslala do likvidace. A předminulý týden na sebe Reality MK podala insolvenční návrh s tím, že je téměř bez majetku. Tento krok byl podle jednatele Jiřího Kříže reakcí na to, že firma v listopadu prohrála další soud kvůli uvedenému požáru: Podle nepravomocného rozsudku musí zaplatit jedné z vystavujících firem, které shořel stánek a vystavené exponáty, celkem 2,8 milionu korun.

Jak přitom nyní HN zjistily, ani pokud by bývalá Incheba nějaký majetek měla, není příliš pravděpodobné, že by Praha se žalobou o odškodné uspěla.

Polovina Průmyslového paláce shořela v říjnu 2008 při dentálním veletrhu Pragodent. Podle vyšetřovatelů nejspíše poté, co odcházející obsluha stánku jednoho z vystavovatelů zavadila o ovládání plotýnkového vařiče a omylem ho zapnula.

Praha proto podala žalobu, v níž požadovala odškodné 1,226 miliardy korun, které vyčíslil soudní znalec Ladislav Šelepa. To je podle něj suma nutná na nové vybudování křídla podle současných předpisů a norem.

Hlavní město zatím dostalo zhruba 182 milionů korun od pojišťovny Uniqa a České podnikatelské pojišťovny, u nichž byla Incheba pojištěna. "Na rozdíl od Prahy jsme ten majetek, byť byl pronajatý, měli pojištěn. Přeposlali jsme jí vše, co jsme od pojišťoven dostali," uvedl jednatel Reality MK Jiří Kříž. Soud tak musí rozhodnout o sumě 1,045 miliardy.

Jenže další posudek si nechala udělat bývalá Incheba u Ústavu soudního inženýrství VUT Brno. Ten došel k sumě pouhých 172 milionů korun. Na rozdíl od prvního posudku hlavního města ocenil hodnotu shořelého křídla před požárem, tedy případné uvedení do původního stavu včetně tehdejšího opotřebení.

Sladovna na Vyškovsku jako precedent

Obvodní soud pro Prahu 7 si proto musel objednat revizní znalecký posudek, jenže několik ústavů ho odmítlo udělat kvůli zahlcení nebo pro nedostatek potřebné kvalifikace. "Neustále se to oddaluje. Už jsme dostali tři usnesení o zrušení jmenování znalce," potvrdil Kříž.

Nového znalce se soudu podařilo sehnat až v uplynulých dnech. "Je ustaven nový znalecký ústav, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, kterému byla poskytnuta lhůta 4 měsíce," reagoval předseda Obvodního soudu pro Prahu 7 Radek Podlešák.

Celý případ se přitom vleče tak dlouho i proto, že soudy nejdříve musely vyřešit, kdo je skutečně za požár zodpovědný. Praha totiž z opatrnosti zažalovala jak Inchebu, která měla celý areál dlouhodobě pronajatý, tak i další dvě firmy, EUR-MED a PAPST. K požáru totiž došlo ve stánku EUR-MEDu, který ale provozovali zaměstnanci firmy PAPST. A až před půldruhým rokem Nejvyšší soud potvrdil, že žalovaná má být pouze Incheba.

Šance Prahy, že uvedenou miliardu získá, ale není příliš vysoká nejen proto, že Incheba podle svého vyjádření v insolvenčním návrhu nemá skoro žádný majetek. Podobný případ požáru historické budovy už řešil Nejvyšší soud v minulosti. A ve sporu o odškodnění za vyhořelou sladovnu na Vyškovsku (důvodem bylo řezání plamenem při opravě budovy v roce 2001) řekl, že se má vycházet z hodnoty před požárem – tedy podobně, jak stanovil posudek Ústavu soudního inženýrství.

"Z okolnosti, že předmětné nemovitosti jsou památkově chráněny a že jejich údržba a opravy vyžadují zvýšené náklady oproti běžné stavbě, nelze dovozovat, že v případě jejich zničení by škůdce měl uhradit náklady na vytvoření nové věci bez zohlednění jejího skutečného stavu a hodnoty před poškozením, zvláště pokud by náklady na opravu (znovuvytvoření) měly výrazně převýšit hodnotu věci," konstatoval Nejvyšší soud ve verdiktu ze srpna 2012.

Praha už zaplatila miliony na nákladech soudu

Stanovisko hlavního města se nepodařilo redakci HN získat. Radní Karel Grabein Procházka odkázal na vedoucího odboru majetku Jana Raka. Ten sice ve čtvrtek přislíbil odpovědi na zaslané otázky poslat, slib ale nedodržel. Jeho sekretariát pak po zavolání opakovaně uvedl, že jej nemůže rušit. Bez odpovědi tak zůstaly otázky, kolik již spor přesně stál, v jakém stádiu je oprava poničeného křídla či nakolik efektivní bude ve sporu pokračovat za nové situace.

Praha již přitom do sporu s bývalou Inchebou investovala řadu milionů korun a každé další jednání u soudu ji přijde na další více než milion korun. Jen za jeden úkon advokáta – ať již je to podání žaloby a vyjádření k ní či účast na jednání jak svého, tak protistrany – se při žalobě o jednu miliardu korun platí podle advokátního tarifu 560 tisíc korun. Praha už také při podání žaloby musela uhradit několikamilionový soudní poplatek a v roce 2013 zaplatila po více než milionu korun na nákladech řízení firmám EUR-MED a PAPST, proti kterým byla neúspěšná.

To, že v podobných případech mohou náklady řízení vyšplhat do extrémních výšek, ukazuje příklad Karlových Varů v případě proslavené karlovarské losovačky. Radnice se pokusila žalovat firmy, které vyhrály ve zmanipulovaném výběrovém řízení stavební firmy, jež postavily podle všeho předraženou KV Arénu. Město po trojici firem chtělo vrátit vyplacených 1,068 miliardy korun. Jenže neuspělo a nakonec mu soud přikázal zaplatit jen na nákladech advokátů protistrany 49 milionů korun.