Pro třetí generaci Škody Octavia je typický design, který rozvíjí linky poprvé představené v levnějším modelu Rapid. Také verze Combi na něj navazuje, a i zadní, páté dveře tak dostaly výrazný ostrý prolis. Záď navíc zdobí i typická brzdová světla ve tvaru písmene C.

Už verze liftback nabízí světlý a prostorný interiér, který Combi ještě dál rozvádí. Délka interiéru oproti předchozí generaci vzrostla o 33 mm, což je cítit hlavně na zadních místech, kde není problém dát si nohu přes nohu. Potíže s místem před koleny, ale i nad hlavou a v oblasti ramen tu nebudou mít ani lidé nadprůměrného vzrůstu.

Zavazadelník, který už v minulé generaci svou kapacitou patřil k absolutní špičce v segmentu, neměl kam dál růst. Zvětšení objemu ze 605 na 610 litrů je tak spíše symbolické. Kufr je hluboký a musí potěšit snad každého stěhovavého majitele vozu. Díky možnosti sklopit zadní sedadla a pak i sedačku spolujezdce je auto schopné transportovat až 2,92 metru dlouhé předměty.

Rapid překvapil sadou chytrých řešení, kterým Škoda říká Simply Clever. Mezi ně patřila hlavně často zmiňovaná škrabka na led schovaná ve víku palivové nádrže. Octavia Combi ji má také, nabízí ale i dvojitou podlahu kufru, odkládací kapsu na kabát pod roletkou nebo třeba čtyři háčky pro tašky s drobnějším nákupem.

Benzinová pohoda

Nabídka motorizací je pro Octavii liftback a Combi shodná. K prvnímu svezení jsme si vybrali benzinový přeplňovaný čtyřválec 1.4 TSI s výkonem 103 kW spojený s manuální šestistupňovou převodovkou. Jednotka potěšila dostatkem síly ve středních, ale i nižších otáčkách. Navíc je s ní auto velmi tiché a i při pospíchání po německé dálnici rychlostí okolo 160 km/h nehlučí. Je spíše slyšet aerodynamický svist. Motor ve 130 km/h točí pod 3000 otáček.

Jednotlivé rychlosti jsou na manuální převodovce nastaveny dobře, takže Octavia neztrácí ani na okreskách. Jen bychom uvítali hladší chod manuálu, mezi druhým, třetím a čtvrtým stupněm lehce zadrhával, přechod na pětku a šestku už byl snadnější. I při poměrně svižné jízdě po dálnicích a okreskách si nakonec jednotka řekla o 7,5 litru benzinu na 100 km, což není špatný výsledek.

Octavia Combi těží z koncernové modulární platformy MQB. Auto je díky ní lehčí a tužší. Testovaný vůz byl vybaven jen jednoduchou zadní nápravou. Podvozek byl naladěn velmi měkce, což znamenalo komfortní svezení, ale také větší náklony do zatáček. Také řízení by chtělo o něco více jistoty, v okolí středové polohy má poměrně dlouhý převod. Celkově je ale svezení s novinkou příjemným zážitkem, který by měl potěšit hlavně cestovatele na dlouhé vzdálenosti, kteří řízení berou jako nutnost.

 

Čtyřkolka pro řidiče

Naopak nadšenější řidiče by měla lákat varianta, kterou jsme vyzkoušeli jako druhou. Tentokrát šlo o model vybavený zatím nejsilnějším dostupným motorem – benzinovým 1.8 TSI s výkonem 132 kW. Doplňoval ho pohon všech kol a také šestistupňový automat se dvěma spojkami DSG. S nejsilnější jednotkou se také pojí sofistikovanější víceprvkové zavěšení zadní nápravy.

Jednotka je velmi agilní, o čemž svědčí už schopnost zrychlit z nuly na stovku za 7,5 sekundy. Automat řadí bleskově a umožňuje i manuální volbu pomocí páček pod volantem. Jen občas si neví rady s rozjezdy nebo zbytečně podřadí. Jeho chování lze také nastavovat pomocí jízdních režimů. Pokud si přejete motor 1.8 TSI v kombinaci s 4×4, manuál k němu nedostanete.

O pohon všech kol se v případě Octavie Combi stará švédská mezinápravová spojka Haldex ve své nejnovější, páté generaci. Ta je oproti té předchozí o 1,4 kg lehčí. Při běžné jízdě jsou poháněna pouze přední kola, pokud systém zaznamená prokluz, připojí v patřičném poměru i zadní nápravu. Dělá to přitom rychle a tak, že řidič nemá prakticky šanci nic zaznamenat. S Octavií jsme se zastavili v půlce prudkého svahu se štěrkovým povrchem, auto na pokyn plynového pedálu vyjelo prakticky bez hrabání.

Nasazení víceprvkové zadní nápravy znamená pro řidiče i posádku řadu výhod. Přejezd nerovností je znatelně příjemnější než v případě klikové nápravy. Stejně tak je na vyšší úrovni stabilita v zatáčkách a vůz se snáz ovládá. Řízení top verze tak přichází i s dávkou řidičské radosti. Jen je ale potřeba si za ni řádně připlatit. Zatímco první zkoušený vůz s motorem 1.4 TSI vyjde na 434 900 korun, za 1.8 TSI 4×4 dáte minimálně 649 900 korun.

Související