Marcin Hejka (42)

Vzdělání:
Ekonomie na univerzitě v Gdaňsku.

Kariéra:
V letech 1995 až 1999 působil jako investiční ředitel Polského růstového fondu.  
V roce 1999 přešel do fondu Intel Capital, v současné době působí jako ředitel pro střední a východní Evropu, Střední východ a Afriku.

Soukromí:
Je ženatý, má dvě děti.
Mezi jeho záliby patří mytologie a historie.

Intel Capital

- Investiční fond americké technologické firmy Intel Corp.
- Celkem dosud proinvestoval více než 10,4 miliardy dolarů do více než 1212 společností v 51 zemích.
- V Česku investoval do společností Netcentrum (provozovatel portálu Centrum.cz), Grisoft (dnes AVG) a Mall.cz.

Ačkoli je Marcin Hejka původem Polák, na Českou republiku nedá dopustit. Podařily se mu zde totiž tři velmi úspěšné investice do technologických společností, které se jím řízenému fondu Intel Capital několikanásobně zhodnotily. Naposledy se ziskem prodal svůj podíl v síti on-line obchodů Mall.cz, který za několik miliard korun koupila jihoafrická mediální skupina Naspers.

Právě na africký kontinent nyní Hejka zaměřuje svoji pozornost a zdejšímu technologickému světu věští slibnou budoucnost. Ročně fond proinvestuje v průměru 500 milionů dolarů, část z nich by mohla opět podpořit i české podnikatele.

V Česku Intel Capital investoval už do tří firem. Plánujete nyní další transakci?

To děláme pořád. Z naší perspektivy je Česká republika jednou z nejúspěšnějších zemí. Každá investice, kterou jsme zde udělali, se ukázala jako neuvěřitelně výhodná. Takže je přirozené, že se díváme po dalších příležitostech.

Dočkáme se tedy letos investice číslo čtyři?

Jsem si jistý, že bude firma číslo čtyři, pět, šest a tak dále. Ale v našem byznysu říkám - nic není hotové, dokud to není hotové. Z tohoto důvodu se snažíme krotit naše nadšení z připravované investice a oznamuje věci až ve chvíli, kdy se definitivně stanou. Určitě ale v Česku budeme mít více dalších investic.

Jednáte aktuálně s nějakými tuzemskými společnostmi?

Ano.

Předpokládám, že neprozradíte, o koho jde. Můžete specifikovat alespoň obor, v jakém působí?

Naše filozofie je investovat do širokého spektra technologických a inovativních firem, kterým můžeme dodat podporu a rady od našich expertů. Takže společnosti, se kterými jednáme, jsou z nejrůznějších oblastí od softwaru, internetového obsahu, služeb, smartphonů, tabletů, data center až po cloudové služby.

V čem je výjimečná pozice Česka ve srovnání s ostatními státy?

Česká republika je velmi bohatá v počtu inženýrů a talentovaných vývojářů softwaru. To je základní ingredience jakéhokoli technologického úspěchu. Český trh také brzy přijímá novinky, často dokonce rychleji než vyspělejší státy. Například e-commerce je zde více rozvinutá než ve většině západní Evropy.

Paradoxně místní malý trh může být pro české firmy prospěšný, jelikož jsou nuceny velmi brzy expandovat do zahraničí. Jeden z důležitých segmentů pro Českou republiku je bezpečnostní software. V TOP 10 největších společností je několik zástupců z východní Evropy - AVG, Avast, Eset, Kaspersky či Bitdefender.

Na jaře jste podíl v Mall.cz úspěšně prodali jihoafrické skupině Naspers. Proč jste si v roce 2008 vybrali právě Mall?

E-commerce je jedním z klíčových faktorů, proč lidé používají počítače a internet. Naneštěstí v regionu střední a východní Evropy byl tento trh hodně roztříštěný a malí hráči soupeřili o zákazníky především na základě ceny. Spotřebitele odrazovala otázka bezpečnosti on-line transakcí a také nízká kvalita služeb. Chtěli jsme ukázat, že vhodným spojením IT a logistiky může vzniknout na trhu silný hráč, který pozvedne internetové obchodování v regionu na vyšší úroveň. Z našeho pohledu měl Mall skvěle zvládnutou provozní část byznysu a dokázal zákazníkům nabízet kvalitní služby.

Do Mall.cz jste investovali ve spolupráci s dalším investičním fondem 3TS Capital Partners z Polska. Z jakého důvodu?

Typicky ve firmě kupujeme 15- až 25procentní podíl. Takže u naprosté většiny transakcí se snažíme domluvit s nějakým silným partnerem. V případě Mall.cz jsme investovali společně také s Ondrou Tomkem, spoluzakladatelem portálu Centrum.cz. Nabídli jsme mu možnost a on investoval. Věříme v synergie, že různí investoři mohou firmě přinést různé hodnoty.

Jsou některé společnosti, do kterých jste chtěli investovat, nebo ony usilovaly o váš vstup, ale nedohodli jste se a dnes toho litujete?

Slyšel jsem příběh o jednom fondu ze Silicon Valley, který se snažil zmapovat, jak si vedou společnosti, které odmítl, a porovnával je s těmi, do kterých investoval. Dospěli k závěru, že mezi nimi není žádný rozdíl. Že úspěch byl do velké míry náhodný. Není možné dotáhnout do konce všechny obchody. Záleží také na "chemii" mezi investorem a společností, která občas prostě nefunguje.

Jestli litujeme nějaké příležitosti, kterou jsme nevyužili? Ne. Neinvestovali jsme do několika společností, které se nakonec ukázaly jako mimořádně úspěšné. Ale v našem investičním přístupu se snažíme být konzistentní. Pokud tedy firma hledá investora, ale nesplňuje určité standardy nebo kritéria, má smůlu.

Můžete být konkrétní?

Nejlepším příkladem jsou herní firmy, třeba finská společnost Rovio. Předtím, než udělali díru do světa s hrou Angry Birds, tak ta firma nevypadala příliš přitažlivě, měli jedinou hru vyvíjenou s omezeným rozpočtem. Z toho důvodu se venture kapitalisté nerozhodují pouze na základě čísel a analýz, ale částečně dají i na vlastní úsudek.

Takže občas se rozhodujete o investici milionů na základě instinktu, zkušeností a iracionálních domněnek?

Investoři obecně neinvestují do minulosti nebo přítomnosti, ale sázejí na budoucnost dané firmy. Vždy záleží na víře, jakou do budoucnosti vkládají. Nejlepším příkladem takového očekávání byl Facebook. Jeho vstup na burzu a celková valuace byly podpořeny důvěrou investorů, že se mu bude dařit velmi dobře v následujících letech.

Při práci venture kapitalisty se dostáváte do daleko extrémnějších situací, kdy máte investovat do firmy, která byla sotva založená, nemá skoro žádné zaměstnance, příjmy ani zákazníky. To vyžaduje něco, čemu já říkám umění investovat. Je nemožné udělat rozhodnutí čistě pouze na základě čísel, ale stejně tak je nemožné uspět pouze na základě intuice. Spousta lidí si myslí, že investování je lehká práce, ale i před malou transakcí si každý investor musí projít velký počet analýz a kalkulací. Sedět před počítačem a studovat tabulky v excelu není tak vzrušující, jak si spousta lidí představuje.

Co se vám tedy na vaší práci líbí?

Je to nejlepší práce na světě. Je sice riziková, ale dává mi příležitost pracovat s lidmi, kteří mají vizi.

Nemáte chuť rozjet vlastní podnikání?

Jsem pokorný člověk. Fakt, že je někdo dobrý v investování, neznamená, že bude stejně dobrý i jako manažer vlastní firmy.

Je podle vašeho názoru stále možné postavit úspěšnou technologickou nebo internetovou firmu v garáži, jako byl v začátcích Google nebo Facebook?

Určitě. Stačí se podívat na Instagram, společnost s asi 12 zaměstnanci, kterou letos koupil Facebook za miliardu dolarů. Mezi deseti největšími vývojáři her na App Store jsou tři až čtyři z regionu střední a východní Evropy. Obecně je dnes asi lehčí uspět na globálním trhu než kdykoli dříve.

Dosáhnout úspěchu je dnes lehčí? Očekával bych spíše opačné tvrzení kvůli silně konkurenčnímu prostředí.

Došlo k demokratizaci inovací. V minulosti světu technologií dominovalo Silicon Valley a celá oblast severní Ameriky. Před 10 lety byla na seznamu 10 největších technologických nebo internetových společností drtivá většina z USA. V posledních letech se prosazují i nápady z jiných částí světa, jako je Rusko, Čína, Indie. A tato demokratizace bude pokračovat. Mít sídlo v Silicon Valley byl pro firmy ještě před pár lety imperativ, aby mohly pomýšlet na velkou valuaci. Ale dnes už to neplatí.

Jako regionální manažer fondu Intel Capital máte zodpovědnost i za oblast Afriky. Jak vypadá tamní technologický sektor?

K překvapení mnoha lidí je to nejrychleji rostoucí trh na světě. Lidé od venture kapitálových fondů ještě před pěti lety jako své priority zmiňovali Čínu, Indii nebo Rusko. Dnes hovoří například o Turecku a obecně o Africe. Afrika je neuvěřitelně aktivní a rychle se rozvíjející. Je tam 550 milionů mobilních telefonů a pro mobilní technologie je to obrovský trh. Před dvěma týdny jsem byl v Keni, kde místní společnost pro mobilní platby M-Pesa každý rok skrze mobilní telefony zprostředkuje transakce odpovídající přibližně 15 procentům keňského HDP.

Čím si tento dynamický rozvoj vysvětlujete?

Jeden z klíčových faktorů, který během krátkého období zásadně změnil technologické prostředí v Africe, je nedávné dokončení projektů na podmořské kabely. Před 10 lety byl jedinou možností připojení k internetu satelit, což bylo velmi omezující a drahé. V posledních dvou letech se dostupnost širokopásmového připojení díky podmořským kabelům zvýšila dvěstěkrát. Najednou se připojení k internetu stalo pro lidi dostupné. Předpokládám, že technologie v Africe rapidně porostou.

Pokud pomineme západní státy jako USA nebo Velkou Británii, je jednou z nejúspěšnějších zemí z pohledu start-upů Izrael. Co stojí za jeho "technologickým zázrakem"?

Izrael je příkladem země, která se záměrně rozhodla vybudovat novou ekonomiku. Na začátku 80. let byl číslem jedna jejich exportu pomerančový džus. Pokud si dobře vzpomínám, vyváželi ho za 500 milionů dolarů ročně. Dnes ho určitě vyvážejí také, ale v posledních letech vyvezli technologické produkty za 16 miliard dolarů.

V 21. století má každá země na výběr - buď se stát zdrojem levné pracovní síly, nebo se zaměřit na inovace. Izrael si toho byl velmi dobře vědom a rozhodl se vybudovat tento sektor. Také si uvědomil, že jediná efektivní cesta, jak financovat tyto společnosti, vede přes venture kapitalisty. Podle mě veřejné pobídky nefungují, protože úředníci nevědí nic o inovacích a byrokracie je to poslední, co začínající firma potřebuje. Banky podnikatelům půjčovat nebudou, protože pro ně jsou start-upy příliš rizikové.

Změnil se kvůli krizi nějak pohled investorů na Evropu?

Když jste s nimi mluvil před pěti lety, rozdělili by Evropu na bohatý Západ a chudý Východ. Dnes je vnímání jiné. Každý mluví o problémovém Jihu a dobře prosperujícímu Severu, kam patří i pobaltské země, Česko nebo Polsko. To je velmi zajímavá změna ve vnímání, doufám, že bude pokračovat.

Lukáš Rozmajzl

 

Foto: Jan Rasch

Související