Základem je samozřejmě úplně obyčejná “á-čtyřka“. Změny, které na ní výrobce provedl, jsou taktéž úplně obyčejné. Optimalizovala se aerodynamika, snížila se světlá výška, na disky byly nasazeny pneumatiky s nízkým valivým odporem a převodovka dostala delší stálý převod. Ale pozor, málem bychom zapomněli na to asi vůbec nejdůležitější. Motor je vybaven systémem start/stop a využívá také technologii rekuperace kinetické energie.

K počáteční teorii ještě doplním, že zákazníci toužící právě po úsporné verzi modelu A4 se budou muset obejít mimo jiné bez hliníkových kol, adaptivních světel a tempomatu, bez střešního okna, vyhřívaných sedadel, elektrického nastavování sedadel a podobně. Na druhou stranu je zcela zaručeně bude hřát fakt, že do atmosféry vypouští pouze 124 g CO2 na jeden kilometr jízdy.

Na pohled se verze “e“ ničím výrazněji od svých normálních sourozenců neliší. Jak už bylo řečeno, má nižší světlou výšku, a to přesně o dva centimetry (toho si ale asi běžný kolemjdoucí nevšimne). Odpor vzduchu byl snížen úpravou masky chladiče a hlavně zakrytím podvozku. Že je tu něco poněkud jinak začnete tušit poté, co se zaměříte na kola automobilu. Se sportovní siluetou příliš nekorespondují vysoké pneumatiky, plechové disky a jejich ozdobné kryty, takzvané poklice. Jedná se o šestnáctky obuté do plášťů Miechelin Energy Saver o rozměrech 205/60. Pravda, nemají zrovna nízký profil, ale hlavní je, že to jsou zachránci energie.

Kromě toho disponují ještě jednu podstatnou vlastností. Díky vysokému profilu dokážou odfiltrovat spoustu ostrých nerovností. Tato jejich schopnost je dokonce tak výrazná, že bych vám je skoro i doporučil, tedy pouze v případě, že upřednostníte pohodlí před vizáží automobilu.

Start/Stop nenadchnul

Interiér je německá klasika. Žádné novinky zde nehledejte. Tak jako u každého jiného vozu značky Audi je přehledný, poněkud šedý, kvalitně zpracovaný a tak dále. Prakticky jedinou novinkou je nápověda momentu přeřazení na přístrojovém štítu a kouzelné tlačítko deaktivující systém start/stop.

 

Ten pracuje jako každý jiný, v případě naftové jednotky 2.0 TDI se ale nějaké ty drobné nedostatky přeci jen našly. Neplatí to pouze pro tento vznětový motor, platí to pro diesely obecně. Po vypnutí a následném startování nenaskočí okamžitě, ale až po té, co se několikrát “otočí“. Pokud budete spěchat, tak vám to lidově řečeno chcípne, což se během týdne stalo několikrát. Další výtka směřuje na chování systému v situaci, kdy zastavíte, vyřadíte a ihned zase sešlápnete spojku s tím, že se opět rozjedete. Není to pravidlem, ale občas je systém zmaten natolik, že zkrátka nezareaguje.

136 koní stačí

Pohon ekologické verze dostal na starost známý common-rail označený jako 2.0 TDI. V našem konkrétním případě nabízí maximální výkon 136 koní a 320 Nm. K charakteru automobilu se výborně hodí. Kromě toho má dostatečné parametry na slušnou dynamiku. Údaje o maximálce a zrychlení z nuly na 100 km/h ovšem nejsou zas až tak důležité. Všechny řidiče totiž bude zajímat jediné, a to spotřeba.

Výrobce nám sliboval čísla začínající čtyřkou, respektive trojkou. V kombinovaném provozu by si ekologický sedan měl vystačit s přídělem 4,6 l/100 km, mimo město by to mělo být dokonce 3,8 l/100 km. Jsou to čísla moc krásná, ale my jsme se na ně nedostali, což ostatně není nic neobvyklého. Palubní počítač ukázal na konci testu průměr 5,9 l/100 km. To také není vůbec špatné, obzvlášť když uvážíme, že jsem se nikterak neomezoval a na nápovědu řazení příliš nedbal. V praxi se tedy budete pohybovat v rozmezí pěti až šesti litrů. Dostat se pod pět není úplně nereálné, ale to už je nutné začít se trochu snažit.
Především na dálnice

Audi A4 je velmi příjemný sedan a nic na tom nezmění ani fakt, že máte v označení malé “e“ navíc. Možná že tomu je právě naopak. O vysokých pneumatikách a jejich přínosu už řeč byla, na dálnicích se pak projeví další výhoda v podobě lepší aerodynamiky a hlavně se budete díky většímu stálému převodu v kombinaci s dlouhatánskou šestkou pohybovat při vysokých rychlostech ve velmi nízkých otáčkách.

Všechno dohromady pak pro řidiče, respektive pro celou posádku, znamená příkladné ticho na palubě, kam začne aerodynamický hluk pronikat až v případě, že budete chtít jet opravdu hodně rychle. Ze všeho nejlepší ovšem je, že ani v ten moment spotřeba paliva nijak zásadně nevyroste.

Cena

Na závěr si pro nás Audi připravilo docela zajímavou věc. Už jsem zase chtěl jít počítat, kolik kilometrů budeme muset ujet, aby se nám příplatek za ekologickou verzi vrátil (předpokládal jsem, že bude dražší tak, jako tomu je téměř vždy), jenže ono tomu je právě naopak. Základní provedení 2.0 TDIe stojí 849 000 Kč, normální verze se stejně výkonným motorem je o deset tisíc dražší. Asi tím chce vedení kompenzovat omezený seznam příplatků pro šetrnější vůz, kdo ví.

Každopádně je úsporná “á-čtyřka“ o nějakých 60 000 Kč levnější, než trojkové BMW vybavené dieselovým dvoulitrem a edicí EfficientDynamics. Pravdou ale zůstává, že má 163 koní, vypustí méně emisí a možná bude o nějaké to deci úspornější.

I přes to hodnotím Audi A4 2.0 TDIe veskrze pozitivně. Tato auta totiž nepotřebuji v porovnání například s hybridy tak složitou techniku a výsledek je z hlediska dopadu na životní prostředí podobný. Prakticky jediná věc, která mi na úsporném sedanu vadila, byl trochu paradoxně systém samočinného vypínání motoru. Ten jsem po pár dnech s chutí vypnul a vcelku bez problémů jsem se smířil s tím, že vypustím do ovzduší o něco více CO2. Kdo chce provozně nenáročné auto, které ho bude také patřičně reprezentovat, pro něj je dnes testovaný kousek přesně ten pravý.

Plusy: nízká spotřeba, cestovní komfort, kvalita zpracování
Mínusy: občas chybující systém start/stop

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec
Objem: 1968 cm3
Výkon: 100 kW (136 k) při 4200/min
Točivý moment: 320 Nm při 1750 - 2500/min
Převodovka: manuální 6stupňová
Rychlost: 211 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 9,5 s
Spotřeba (město/mimo město/komb.): 5,8/3,8/4,6 l/100 km
Spotřeba v testu: 5,9 l/100 km
Rozměry: 4703 × 1826 × 1427 mm
Rozvor: 2808 mm
Základní cena: 849 000 Kč
Související