Každý po svém se vyrovnává na šampionátu se zvukem plastových trumpet vuvuzel, jejichž ohlušujcící troubení dosahuje až sto třiceti decibelů a kulisa zápasů pak připomíná bzučící včelí úl, který maže jakékoli tradiční fotbalové reakce fanoušků.

Carragher: lepší než nadávky

Ne všem mimoafrickým fotbalistům však tento vadí. Jedním z nich je anglický obránce Jamie Carragher, který už dokonce dvě trumpety pořídil pro své dvě děti. "Každý, kdo někdy byl na Anfield Road na fotbale, tak ví, že umím být hlasitější než vuvuzely," citoval list Times obránce Liverpoolu, který v úvodním utkání Anglie s USA (1:1) nastoupil do druhého poločasu.

"Na hřišti jsem je vůbec nevnímal. Ale vím, že v televizi jsou hodně slyšet. Když jsem si telefonoval s dětmi, tak chtěly, abych jim je přivezl. Takže už pro ně mám dvě v tašce," dodal. "Navíc, co radši slyšíte z tribuny? Troubení nebo nadávky jako při zápasech Premier League," dodal.

Sörensen: Domluvili jsme si gesta

Ryk vuvuzel také znesnadňuje fotbalistům na hřišti komunikaci. Dánští reprezentanti se s tím vyrovnali po svém. Podle brankáře Thomase Sörensena používají pro domlouvání na hřišti znakovou řeč. "Na hřišti se v tom hluku nemůžete domluvit," řekl Sörensen agentuře Reuters. "Cokoliv bych se snažil na obránce křičet, by neslyšeli. Proto musíte spoléhat na oční kontakt a před zápasem si domluvit gesta rukou, kterými je budete dirigovat," dodal.

V prvním utkání na turnaji ale dánská domluva nejspíš trochu vázla, protože výběr trenéra Mortena Olsena v pondělí prohrál 0:2 s Nizozemskem. Sörensen chytá v anglické lize ze Stoke City a je na bouřlivé prostředí zvyklý. Neustálé troubení fanoušků na vuvuzely mu však vadí. "Je to pořád stejný zvuk. Chápu, že to je místní tradice, ale mám radši, když fanoušci zpívají chorály," dodal.

Pozor na chřipku

Ruth McNerneyová z londýnské školy hygieny a tropické medicíny varuje před tím, že tyto trumpety mohou pomoci šíření chřipky, jejíž sezona je nyní na jihu Afriky nyní v plném proudu. "Vuvuzely mají potenciál k šíření rýmy a chřipky, protože přes ně prochází hodně vydechnutého vzduchu," říká McNerneyová. Tímto způsobem podle ní může nákaza doletět k lidem na větší vzdálenost, než při běžném kašlání nebo křiku.

McNerneyová se podílela na studii, v jejímž rámci osm zdravých dobrovolníků foukalo do trumpet vuvuzela a vědci měřili, co vychází na opačném konci nástroje. Tam našli malé kapičky schopné přenášet zárodky chřipky. Tyto částice jsou dost malé na to, aby zůstaly ve vzruchu po celé hodiny a dostaly se do dýchacích cest a plic člověka, dodala McNerneyová.

"Z etických důvodů jsme netestovali nemocné osoby, protože na to bychom potřebovali speciální povolení," říká. "Ale je jasné, že potenciál k tomu, aby vuvuzely šířily rýmu a chřipku existuje." Ke zvýšení rizika šíření nemocí přispívá i zvyk půjčovat si vuvuzely navzájem.

Další zdravotní komplikací, která může vuvuzely provázet, je ztráta sluchu. Studie, kterou provedli James Hall a Dirk Koekemoer z jihoafrické Pretorijské univerzity, zjistila, že vuvuzely mohou mít negativní dopad na ušní bubínky, pokud jsou jim vystaveny po určitou dobu. Pomoci by podle autorů studie mohly špunty do uší - ať už koupené v lékárně nebo podomácku vyrobené.