Po loňském podzimním založení začal letos naplňovat své praktické aktivity Moravskoslezský automobilový klastr(MAK). Volné seskupení zatím tří desítek firem a společností, které mají ve svém programu produkci pro automobilový průmysl nebo se na ni připravují. Sídlo klastru na severní Moravě, konkrétně v Ostravě, nebylo vybráno náhodou. V okruhu dvouset kilometrů od tohoto regionu se už nyní produkují dva miliony osobních automobilů. Po náběhu nových výrobních kapacit - zejména nošovické Hyundai - počty dále narostou. Do tří let se střední Evropa stane, podle studie McKinsey & Copany, nejvýznamnějším lokalitou automobilového průmyslu starého kontinentu.
"Je to vpravdě historická, neopakovatelná výzva, kterou musíme využít v zájmu celého regionu a jeho obyvatel," je přesvědčen Ladislav Glogar, manažer MAK a bývalý dlouholetý generální ředitel společnosti Visteon - Autopal Nový Jičín. "Máme příležitost uchopit špičkové technologie, bez nichž se výrobci osobních automobilů a jejich dodavatelé rozhodně neobejdou a využít je k vlastnímu rozvoji," dodává.
MAK chce se stát hybnou silou při zapojování podnikatelů do systému dodavatelů autosoučástí, autopříslušenství, konkrétních materiálů. Jinými slovy hodlá napomáhat inovacím, rozvíjet zdejší lidský potenciál, propojovat jednotlivé dodavatelské úrovně. Ve svém důsledku by to mělo přinést zúčastněným členům vyšší konkurenceschopnost. Takovou, aby zhruba čtyři pětiny členů získaly v horizontu pěti let příslušné certifikáty nezbytné pro dodávky automobilkám, aby se stali jejich faktickými dodavateli. To ale nebude pochopitelně nijak snadné, vzhledem k požadavkům výrobců motorových vozidel. Předností může být, že členy klastru jsou firmy, které se už dostaly na dodavatelskou úroveň TIER 1, například Brano Group, Siemens - Automobilové systémy nebo Visteon - Autopal. K nim se řadí "materiáloví" dodavatelé, třeba Třinecké železárny, Válcovna trub Vítkovice, Nová huť- válcovna za studena aj. Záměru velmi fandí a nezanedbatelně podporuje politická reprezentace regionu, také Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Otevřené dveře nabídla rovněž Vysoká škola báňská - Technická univerzita(VŠB- TU), některé středoškolské vzdělávací instituce.
Kdy lze očekávat první zcela konkrétní výstupy projektu MAK? "Nejpozději do konce tohoto roku míníme otevřít právě v areálu VŠB - TU specializovanou experimentální laboratoř. Bude sloužit členským potřebám při ověřování zdrojů hluku a jejich eliminaci. Poslouží zároveň také k testování chladících a klimatizačních systémů, což otevře nové možnosti, například společnosti Brano, Visteon - Autopal a dalším," je přesvědčen Glogar. Zvýšení konkurenceschopnosti bude alfou a omegou většiny aktivit klastru. Vedle toho se ale rovněž hodlá profilovat do podoby centra pro snazší získávání zdrojů z evropských podpůrných programů. Pro nadcházející dva roky má klastr připraveno 12 konkrétních projektů s rozpočtem převyšujícím 32 milionů korun. "Podstatnou část těchto peněz - odhadem až dvě třetiny - chceme získat formou dotací ze státních nebo evropských finančních zdrojů. Budeme-li vystupovat jako jeden silný subjekt s jasnou vizí, může se nám to podařit," věří Glogar.
MAK nehodlá vstupovat do obchodních vztahů svých členů, nechce jim, lidově řečeno, dělat obchody, ale "pouze" pomáhat při překonávání konkurenčního prostředí v oblastech růstu kvality, inovačních aktivit,rozvoji lidských zdrojů, vytváření dodavatelských systémů. Samozřejmě, že motivace pro členství v klastru se liší případ od případu.
"Chceme touto cestou zvýšit povědomí o nás, získat lepší přístup k informacím o dění u subdodavatelů automobilek, věříme, že nám klastr pomůže v odborném růstu našich zaměstnanců, v neposlední řadě by nás potěšilo, kdyby pomáhal také při vytváření konkrétních obchodních kontaktů," svěřil se Oto Slavík z Ludgeřovic na Opavsku, majitel menší firmy zabývající se třískovým obráběním plastů. "Vím, co říkám, když tvrdím, že dostat se k nákupčím automobilek nebo jejich subdodavatelům je téměř nemožné pro menší podnikatelské subjekty," připojuje své zkušenosti Petr Starý, ředitel karvinské Kovony. "O tom jsme se v uplynulých dvou letech nejednou přesvědčili. Proto si od MAK slibujeme pomoc při zviditelňování. Zajímavá je i potenciální možnost čerpání financí strukturálních fondů, zejména pro marketingové aktivity," doplnil Starý.
Zvláštní péči hodlá klastr věnovat přípravě mladých odborníků, absolventů technicky zaměřených středních škol. Na citelný nedostatek kvalifikovaných řemeslníků začínají totiž narážet místní firmy, stejně jako zahraniční společnosti, přicházející do regionu třeba za automobilkou Hyundai. A nic na tom nemění skutečnost, že v evidencích zdejších úřadů práce je kolem osmdesát tisíc uchazečů o zaměstnání.
Severní Morava a Slezsko mění svou průmyslovou podobu před očima. Přestože se zdejším tradičním "těžkým" odvětvím v současné době mimořádně daří, vývoj napovídá, že strukturální změny se začínají projevovat. Podle agentury ČTK výrazně posílil na severní Moravě a ve Slezsku zahraniční kapitál. Loni ho sem "přiteklo" rekordních 54 miliard korun, z toho připadá 31 miliard na výstavbu závodu jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích. Vlastní produkce vozidel začne v roce 2009, o dva roky později by už měla firma produkovat projektované množství 300 000 vozů. Do té doby pochopitelně podíl produkce pro tento sektor průmyslu dále výrazně naroste.
