Základním stavebním kamenem je model FXX, jehož dvanáctiválec o objemu 6,3 litru byl posílen z 789 na 848 koní. Přidružený elektromotor posílil na hodnotu 187 koní (dříve 160 koní). Systémový výkon při plném nasazení produkuje 1035 koní, což znamená nárůst 85 koní oproti "běžnému" LaFerrari, které lze na rozdíl od tohoto monstra použít i v běžném provozu na pozemních komunikacích.

Ferrari kladlo také důraz na aerodynamiku vozu, který podstoupil odtučňovací kúru. Balíček souborných opatření na jeho karoserii nazvali inženýři z Maranella jako paket Aero. Na karoserii lze nalézt několik technických perliček. Jednou z nich je bezesporu dvoudílný rozbočovač na předním křídle se svislými žebry podél boků, který má původ v závodních vozech ze série Ferrari GT. Dalšími detaily jsou dynamické zadní křídlo a obrovský difuzor usměrňující proudící vzduch pod autem. Výsledkem úprav je zvýšený přítlak až o 50 procent. Muziku tvrdí závodní pneumatiky Pirelli a brzdové kotouče z uhlíko-keramické slitiny.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se