Polostátní energetická firma ČEZ patří mezi pět největších firem v Česku jak co do obratu, tak do počtu zaměstnanců. Její vozový park je pozoruhodný nejen svým rozsahem, ale i rozmanitostí. Současný trend zefektivňování se nevyhýbá ani této flotile, jak potvrzuje Peter Tölgyesi, ředitel úseku Nemovitosti a dopravní služby společnosti ČEZ Korporátní služby, který má správu aut na starosti. "Snažíme se hledat úspory ve zjednodušování práce a využívání nových technologií, softwaru a mobilních aplikací. Chceme vynechat papírování a zautomatizovat rutinní úkony, informování řidičů nebo hlídání aut," popisuje jeden z příkladů Tölgyesi. V obrovské flotile spravuje kromě řady nejrůznějších speciálních vozů i tisíce osobních aut, z nichž několik desítek má alternativní pohon.

Jak přesně funguje správa vozidel v rámci Skupiny ČEZ?

Ve skupině je řada firem, které jsou dcerami, vnučkami i pravnučkami mateřské společnosti. Jednou z nich je i společnost ČEZ Korporátní služby, která byla vytvořena pro poskytování jednotných a efektivních sdílených služeb pro Skupinu ČEZ. Mezi ně patří i mobilita a správa vozového parku. Vlastníme většinu vozidel, spravujeme je, hlídáme servisní a provozní náklady, poskytujeme reporting a podobně. Jsme zkrátka provozovatel, poskytovatel vozidel a služeb spojených se správou vozového parku.

Jak velkou flotilu spravujete? Jaké typy vozidel?

Máme ve správě skoro 4500 aut. Z toho asi 2400 je aut osobních, ten zbytek interně nazýváme speciály a jde o pestrou směsici nejrůznějších typů vozidel, od klasických užitkových dodávek přes terénní pojízdné dílny, plošiny až například po hasičské speciály, které slouží v elektrárnách. Součástí flotily jsou i poměrně neobvyklé stroje, jako třeba sněžné skútry, čtyřkolky se sněžnými pásy, nebo dokonce fekální vůz či pojízdný vysavač. Když přijde kalamita, musíme mít vozidla, která nás co nejrychleji dostanou na místo poruchy, a to i ve velmi těžkém terénu nebo hlubokém sněhu. Je to tedy poměrně rozmanitý vozový park. Velikostí flotily se v Česku řadíme do první pětky.

Vozový park Skupiny ČEZ v číslech

◼ Celkový počet vozidel: téměř 4500
◼ Celkový počet ujetých kilometrů za rok 2016: 76,2 mil.
◼ Průměrný roční nájezd na jedno vozidlo: 18 200 km (1516 km/měsíc)
◼ Celková spotřeba pohonných hmot za rok: 5,5 mil. litrů
Průměrný nájezd na jednu nehodu: přes 70 tis. km

Jaké značky vozů máte ve flotile?

V případě osobních aut je to téměř výhradně domácí značka Škoda, jenom pár aut je jiné značky. Máme za sebou etapu několika let, kdy značek v našem parku osobních aut bylo více, postupně jsme je ale sjednotili. Přináší to různé synergie v řízení flee­tu a výhodnější podmínky v servisních sítích, nákupní podmínky, velkoodběratelské smlouvy a podobně. Velkou výhodou je také snadnější přesouvání aut tam, kde jsou zrovna více potřeba. Pokud využíváme všude stejnou značku a stejné modely, nikdo se při tom necítí diskriminován. A nezanedbatelný efekt má i určitá jednotná tvář, která přispívá k imagi skupiny.

Máte všechny vozy ve svém majetku?

V majetku máme všechny speciální vozy a část osobních. Zbytek osobních aut je na operativní leasing. Kolik osobních aut nakoupíme a kolik si pronajmeme, záleží jak na aktuálních nabídkách našich partnerů, tak zejména na tom, jak zrovna potřebujeme investovat kapitál. Určující je pro nás rozhodnutí mateřské společnosti v oblasti investic. O speciální vozidla budeme pečovat vždy, na to máme tým odborníků. U těch osobních záleží na momentální si­tuaci, ale pokud mateřská společnost nemá aktuální investiční potřebu, je pro nás výhodnější mít auta v majetku.

Peter Tölgyesi, ředitel úseku Nemovitosti a dopravní služby, ČEZ Korporátní služby
jarvis_59b69579498e2987daa36ed4.jpeg
Peter Tölgyesi
Foto: HN – Matej Slávik

◼ Do Skupiny ČEZ přišel v roce 2012. Od ledna 2016 je místopředsedou Rady jednatelů ČEZ Korporátní služby.
◼ Téměř 14 let strávil ve společnosti LeasePlan, kde se postupně vypracoval na pozici obchodního ředitele.
◼ Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Kariéru začínal jako analytik Komerční banky.
◼ Je ženatý, má dvě děti. Rád lyžuje a jezdí na kole.

Jaké je stáří aut ve vašem fleetu?

Průměrné stáří je zhruba 4,5 roku, speciální technika je ale starší. Máme nastavené různé limity stáří aut podle kategorií − čtyři, šest a osm let, u nejtěžší techniky jsou limity ještě delší. Například hasičské vozy nenajezdí moc kilometrů a technika vydrží. Dalším kritériem je maximální nájezd 200 tisíc kilometrů.

Podle jakých kritérií auta vybíráte?

U osobních aut je značka daná a u jednotlivých modelů se řídíme naší car policy, přičemž máme různá kritéria podle pracovní pozice a účelu použití auta. U speciálních aut máme více značek a výběr se řídí hlavně technickým zadáním uživatele. My zprostředkováváme tuto službu pro všechny firmy ve skupině a při výběru přihlížíme jak k technickému zadání, tak k dalším parametrům, jako je cenová nabídka, ostatní technické parametry, spolehlivost, náklady na servis a naše zkušenost se značkou.

Kolik je ke správě tolika aut potřeba lidí?

V současné době to zvládáme se 44 lidmi a máme se co ohánět. Je to dané i rozmanitostí flotily a množstvím speciální techniky. Něco jiného je spravovat 4500 škodovek a něco jiného mít v tom počtu přes polovinu speciálních aut, kdy je téměř každé jiné. Náročnost speciálních vozidel na správu je úplně jiná než u osobních aut. Jsou tam mnohem vyšší nároky na servisy, revize plošin a různých nástaveb a podobně.

Máte ve flotile i auta s alternativním pohonem?

Máme přes 30 elektromobilů a zhruba 40 aut na stlačený zemní plyn. Elektromobilita logicky v naší skupině podporu má, zavedli jsme i možnost mít elektromobil jako služební auto v rámci naší car policy. Není to ale tak, že bychom jej vnucovali. Potřeba "zákazníka" a jeho požadavek pro nás jako pro poskytovatele služby jsou velmi důležité. Vozy s alternativním pohonem nabízíme i v interní autopůjčovně, takže kolegové si na služební cesty mohou půjčit jak vozy na CNG, tak elektromobily.

Jaké s nimi máte zkušenosti, osvědčily se?

Alternativní pohony mají svá specifika, ke kterým je třeba přihlédnout. U CNG není oproti konvenčním palivům velký rozdíl, byť plnicích stanic, kde můžete dotankovat, je výrazně méně. Tato auta mohou jezdit i na benzin, kvůli čemuž jsme museli do našeho systému zavést duální palivo. Při provozu na benzin ale samozřejmě padá ekonomická výhoda plynu. U elektroaut musíte myslet na omezený dojezd a možnosti, kde nabít baterie. Pokud jezdíte denně 300−400 kilometrů, elektromobil se na to zatím nehodí. Další drobný problém je, že elektřina dosud bohužel není v zákoně vedena jako palivo. To komplikuje například vyúčtování soukromých kilometrů a nákladů na palivo.

V některých provozech využití elektromobilů dává ekonomicky smysl, ale vstupují do toho i jiné faktory. Obecně lidé mívají obavu, a myslím nejen u nás ve firmě, jestli to bude fungovat, jestli dojedou, jestli na nabíječce nebude plno a podobně. V tomto ohledu bude určitě nutná větší osvěta. Jinak je to ale klasický problém nové technologie − jezdí málo elektroaut, proto jsou drahá a je málo nabíječek. A protože je málo nabíječek a auta jsou drahá, jezdí jich málo.

Co by pomohlo ten kruh rozetnout?

Jsou tu některé dotace od státu a také Evropská unie tlačí na to, aby se elektromobilita rozvíjela. Z mého pohledu je nešťastné, že dotace je dnes vázaná na vlastnictví vozu. Nemůžete ji využít v případě operativního leasingu, což je zbytečné omezení. Podíl operativního leasingu ve flotilách totiž neustále roste. To by mohl být další krok, který by mohl rozšiřování elektroaut rozpohybovat.

Sledujete, jakým způsobem uživatelé s auty zacházejí?

Tady musíme striktně dělit osobní auta a speciály. Sledujeme, edukujeme, snažíme se o tom s uživateli mluvit, podáváme reporty, aby bylo vidět, kde je jaká spotřeba, poskytujeme technické normy, porovnáváme a diskutujeme s klienty. U osobních aut, například když zjistíme zvýšenou spotřebu paliva u některého z vozů, nejprve zjišťujeme, zda za tím není technická závada. A pokud není, řešení přechází na zaměstnavatele toho konkrétního uživatele.

Na druhou stranu, pokud zafouká, jako třeba v polovině srpna, a posádky dostanou pokyn, jeďte do kopců a opravte vedení, aby lidé mohli svítit, v tu chvíli nekoukáte, jak jedou a kolik auta v tu chvíli spotřebují nafty. Jezdí ve složitém, třeba rozmáčeném terénu a mají úplně jinou prioritu. Sledujeme a vyhodnocujeme samozřejmě i škodní události a například oceňujeme řidiče, kteří najezdí více než 175 tisíc kilometrů bez nehod.

Školíte své řidiče, jak jezdit úsporně?

Poskytujeme uživatelům informace na našem intranetu − co je možné, jak se mají k autu chovat a podobně. Nemám rád jednoznačná prohlášení typu "GPS v autě ušetří 30 procent paliva" nebo "pošlete řidiče na školení a snížíte spotřebu o 15 procent". Ono to funguje, ale vždycky jenom chvíli. Řidiči mají svou práci, stres, nějaké návyky a po dvou měsících se to zase vrátí víceméně k normálu. Nicméně nějaký dopad to určitě má. My se hodně zaměřujeme na bezpečnost a školení bezpečné jízdy, což se spotřebou paliva také úzce souvisí. Děláme přednášky o využívání bezpečnostních systémů ve vozidlech, kurzy první pomoci a podobně. A statisticky máme potvrzeno, že to má úspěch − klesl počet nehod, zaviněných nehod i úrazů. Máme průměrný nájezd přes 70 tisíc kilometrů na jednu nehodu.

Jaká máte pravidla pro využívání služebních vozů k soukromým jízdám?

Ve skupině jsou definované pracovní pozice, které mají nárok na služební vozidlo k soukromým účelům. Ty mají dané cenové limity, modely, ze kterých mohou vybírat, a v těchto mantinelech si mohou konfiguraci vozu navolit podle svých požadavků. Nárok na soukromé užívání vozidla mají ale i ti, kteří najedou více než stanovený počet kilometrů ročně. U nich dává mnohem větší smysl přidělit jim auto do užívání než ne­ustále opakovat zápůjčky.

Vyvíjí se u vás nějak car policy, nebo jsou pravidla stabilní a neměnná?

Jsou spíše stabilní, vyvíjí se jen v detailech. Musíme reagovat na nové modely aut, hospodárnost nebo třeba vývoj cen paliv. Zvažujeme, zda benzinová auta ano, či ne, zvažujeme jednotlivé prvky výbavy, tažné zařízení a podobně. To jsou spíše detaily a doladění, snažíme se jich ale dělat co nejméně.

Jaké nové trendy vidíte ve správě vozových parků?

Patrný je příklon k operativnímu leasingu. U nás je to trochu jinak, zejména kvůli rozsáhlé flotile speciálních aut. Jasným trendem je také neustálé zefektivňování řízení flotily. Tím určitě procházejí všechny firmy, v tom nejsme výjimkou. Snažíme se hledat úspory ve zjednodušování práce a využívání nových technologií, softwaru a mobilních aplikací. Chceme vynechat papírování a zautomatizovat rutinní úkony, informování řidičů, hlídání aut. Zlepšujeme aplikace a reportingové nástroje. Díky tomu i v relativně malém počtu lidí dokážeme zvládnout řízení tak velké a rozmanité flotily. Konkrétně jde například o propojení sledovacího systému GPS se systémem vyúčtování jednotlivých vozů. V půjčovnách zase testujeme technologie na přidělování a vyzvedávání aut, jejich otevírání, propojení na reporting a vykázání nákladů na jednotlivé firmy. Díky sofistikovanému reportingu se můžeme při kontrole zaměřit jen na ta auta, která mají nějakou odchylku od očekávaných parametrů. To vše jsou drobnosti, které ale správcům velmi ulehčí práci. Na vývoji jednotlivých systémů spolupracujeme jak s jednotlivými dodavateli, tak s naší sesterskou společností, která dodává ICT řešení pro celou skupinu. K vyšší efektivitě přispívá i naše autopůjčovna.

Autopůjčovna?

Auta u nás přes víkend hlavně stála, služebních cest je o víkendu minimum. Napadlo nás proto půjčovat je našim kolegům k soukromým jízdám jako placenou službu. A zájem je velký. Byl tak velký, že jsme dokonce zavedli i prázdninové týdenní zápůjčky na dovolené. Kolegové tu službu využívají rádi zejména proto, že vědí, kdo je dodavatelem těch aut, že je to auto od kolegů a je o něj dobře postaráno, a mají ho také relativně blízko − ve firmě. Navíc když se stane problém, diskuse s námi je trochu jiná než s externím, neznámým dodavatelem, kde jste jedním z mnoha klientů. To je daleko větší motivace pro využití takového auta než třeba cena, která je a i musí být tržní. Podobně našim zaměstnancům nabízíme ve spolupráci s dodavateli služby a péči o jejich soukromá vozidla. I tady je hlavní výhodou to, že partnerem jsme my, jejich zaměstnavatel, který nabídne vlastním lidem vstřícný přístup.

jarvis_59b6957c498e27aca162d976.jpeg
Peter Tölgyesi
Foto: HN – Matej Slávik