Britské značky Rover, Austin, Morris, Hillman či Talbot patřily ještě v 70. letech minulého století k nejvýznamnějším evropským automobilkám, ale dnes si na ně málokdo vzpomene. Pohřbily je nejen chyby vedení, nenasytnost odborů, nepříznivé ekonomické okolnosti a nevhodné zásahy vlády, ale také to, že se nedočkaly přelomového modelu, který by dokázal zvrátit jejich postupný ústup ze slávy.

Zanikaly malé i velké firmy

Obdobně se zavřela voda nad osobními vozy nizozemské společnosti DAF, nad švédským Saabem, belgickým Rangerem, rakouskou značkou Steyr-Puch a švýcarskou Monteverdi. Na hřbitově slavných evropských značek odpočívají i německé firmy NSU a Glas, francouzská Simca či italská Autobianchi. Pro všechny je společné to, že jejich pozice erodovala a nenalezly model, který by je spasil.

Na pomyslných náhrobcích se však mohla objevit i jiná jména. Jedním z kandidátů byl také Volkswagen, protože příliš dlouho stál a padal s předválečným Broukem. Už koncem 50. let se ozývali prodejci, že potřebují vůz, který by měl čtyři dveře a motor na správném místě. Místo toho se dočkali řady VW 1500, jež se od Brouka lišila hlavně tím, že nebyla úspěšná. Firma Porsche připravila pro VW šestiválec, jeho vedení jej však odmítlo. Podnik pokračoval ve vývoji vozu, který měl opět skoro stejné charakteristiky jako Brouk. Dokonce se vyrobila nultá série, skončila však ve šrotu, neboť VW zjistil, že novinka by zabila Brouka, ale nezískala jeho pozice. Pak firma vyvíjela vozidlo, které bylo menší než Brouk, avšak netroufla si je poslat na trh.

První vozy, které měly nahradit Brouka, skončily ve šrotu. Brouka by sice zabily, ale nenahradily.

První auto značky VW s pohonem předních kol byl model K70. Ten ovšem vyvinula firma NSU, kterou Volkswagen koupil. Pro dealery, kteří léta museli zákazníkům donekonečna opakovat, že motor má být vzadu, bylo navíc zprvu obtížné propagovat koncepci přesně opačnou. Firmu tak zachránil až Golf, který se inspiroval u italské konkurence a údajně také z plánů Trabantu 603. Ve Wolfsburgu toto auto dotáhli k dokonalosti a díky tomu ukázkově sehrálo roli spasitele. V rámci německého automobilového průmyslu to ovšem nebyl první případ. Dnes vysoce ziskové společnosti BMW hrozil v 50. letech opakovaně krach, protože se nedokázala trefit do vkusu a možností zákazníků. Z hrobníkovy lopaty utekla jen díky přelomovému vozu BMW 1500.

Nejlepší byly vlastní síly

Rovněž firma Opel, německá dcera amerického koncernu GM, se trápila. Zásadní změnu přinesl model Kadett z roku 1962, který představoval zajímavou alternativu k Brouku − nebyl o mnoho dražší, zato mnohem pohodlnější. Zkušenosti z Německa pomohly udržet nad vodou sesterskou britskou značku Vauxhall, která se však postupně dostala do situace, kdy pod svým logem nabízí vozy Opel s volantem na pravé straně, takže její budoucnost je opět nejistá.

Modely, které splnily záchranářskou roli, bývaly většinou ty, které firma vyvinula víceméně vlastními silami. Platí to i v případě Seatu, který tak dokázal překlenout období, kdy už nespolupracoval s Fiatem a ještě nebyl součástí koncernu VW. Výjimku z pravidla představuje především Dacia Logan, kterou připravil Renault. Na tucet úspěšných záchranářů vzpomínáme v galerii.

Citroën DS

Bohyni věřil Fantomas i prezident de Gaulle.
Bohyni věřil Fantomas i prezident de Gaulle.
Foto: archiv automobilky

V dějinách Citroënu se střídala období zmaru se slavnými okamžiky. Klíčovým úspěchem v poválečné době byl model DS. Takzvaná "bohyně" z roku 1955 je považována za nejvýraznější technickou novinku evropského automobilového průmyslu v 50. letech. Vůz, jehož konstrukci vedl letecký inženýr André Lefèbvre, měl aerodynamickou karoserii. Revoluci představovalo hydropneumatické pérování s automatickým vyrovnáváním výšky vozu. Hydraulika se starala také o ovládání spojky, posilovače brzd i řízení, díky čemuž se vůz snadno řídil. Stal se symbolem Francie, protože jej používali prezidenti a ministři. Ve výrobě zůstal dvacet let. Jeho úspěch měl výrazný podíl na tom, že zatímco tradiční značka Panhard z trhu zmizela, Citroën všechny turbulence přežil.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.