Moderní cestovní endura jsou takovými SUV mezi motocykly. Musí nabízet komfortní svezení, dostatek prostoru pro cestující i zavazadla a předvést se v dobrém světle na asfaltu i v terénu. Podobné je to mezi motorkáři s oblíbeností této kategorie, která tradičně patří mezi nejvyhledávanější. Svůj model tu má proto snad každý výrobce jednostopých strojů.

Testovali jsme BMW GS, jež patří ve své třídě k nejprodávanějším a je mnohými považováno za etalon. A také motocykl, jehož dávnou slávu z rallye Dakar oživila Honda v novodobém provedení − legendární Africa Twin.

Styl starého offroadového stroje se odráží v designu nové Hondy na první pohled, zejména v bílém provedení doplněném o modré a červené pruhy. Motocykl je nepřehlédnutelný i díky zlatým vidlicím a kolům s výpletem. Tvary s nízkým sedlem a vysokou nádrží, kterou jezdec vestoje dobře sevře koleny, vyzývají k okamžitému sjetí z asfaltu.

Honda CRF100 L Africa Twin DCT

◼ Objem: 998 ccm
◼ Výkon: 70 kW (100 k)
◼ Hmotnost: 228 kg
◼ Nádrž: 18,8 l
◼ Výška sedla: 870 mm
◼ Cena: 379 900 Kč

BMW letos do prodeje poslalo model R 1200 GS ve dvou nových výbavách, které se liší vzhledem i některými díly. Verze Exclusive je určena hlavně těm, kteří se nejčastěji pohybují na asfaltu, Rallye zase pro častější vyjížďky v terénu. Design je však stále stejný, na první pohled rozpoznatelný. Až futuristicky tvarovanou příď může dozdobit LED světlomet, jenž se dodává za příplatek. BMW GS přijelo na offroadových pneumatikách, nabízí se samozřejmě i se silničními. Podobný výběr je také u Hondy.

Vybaveni na cesty

Majitel endura rád vyráží na dlouhé výlety, protože za řídítky motocyklů této kategorie by neměl být problém spolykat třeba 600 kilometrů denně bez větší únavy. Proto zcela samozřejmě oba stroje nabízí originální kufry. BMW v našem případě mělo dva klasické hliníkové boxy po stranách s praktickým horním otevíráním a látkovou vrchní tašku, která ale nebyla příliš odolná proti dešti. Kufry zavěšené na klasickém "lešení" se také hůř sundávají.

U Hondy s plastovými krabicemi je jejich sundání i nasazení otázkou několika sekund. Stačí odemknout a vysunout, drží jen na třech tyčkách s gumovými konci. Nevýhodou je, že kufry mají menší objem a mohou se za jízdy trochu pohybovat. Ten na straně výfuku se mírně zahřívá.

Oba motocykly nejsou přímými konkurenty, proto je spolu nelze úplně konfrontovat. Každý z nich ale nabízí specialitu, kterou u toho druhého nenajdete. U BMW je to bohatá elektronická výbava. Lze přikoupit nastavitelné tlumiče, u nichž se mění tuhost ve třech stupních. Dá se nastavit i výška podvozku nebo zvolit režim podle zátěže (jeden jezdec, dva či více nákladu). Vše samozřejmě tlačítky. Nechybí ani vyhřívané rukovjeti, jízdní režimy, nastavení stabilizace nebo ABS. Stroj se startuje bezklíčově, stačí stisknout tlačítko. Proti Hondě je BMW jezdící počítač, nicméně cenou ji silně převyšuje, protože základní částku mohou příplatky vyšroubovat nad půl milionu korun.

BMW R 1200 GS Rallye

◼ Objem: 1170 ccm
◼ Výkon: 92 kW (125 k)
◼ Hmotnost: 244 kg
◼ Nádrž: 20 l
◼ Výška sedla: 850 mm
◼ Cena: 416 148 Kč

Jízda s automatem

Honda nabízí unikát v podobě dvouspojkové automatické převodovky DCT, s níž Africa Twin stojí o 30 tisíc korun více než model s klasickým řazením. Automat je ideálem hlavně pro cestování ve městě, kde jezdci odpadá nutnost neustále přeřazovat, pátrat po neutrálu a cvičit se spojkou. Levá ruka i noha zůstávají volné. Páčka ale nezmizela, stala se z ní ruční brzda. Je posunuta tak, aby nešla za jízdy podvědomě stisknout.

Mimo město lze využít u automatu sportovní režim, který se nám líbil i na okreskách. Systém se dvěma spojkami řadí nečekaně hladce a chytře. Svěřit se do rukou automatu ovšem někdy znamená, že zařadí třeba při průjezdu zatáčkou, což není příjemné. Naštěstí nabízí i manuální režim, kde si jezdec řadí tlačítky nahoru a dolů jednoduše sám. Jízda s automatem je sice nejprve nezvyklá, třeba i kvůli tomu, že motor ve standardním režimu nechává povalovat ve velmi nízkých otáčkách. Po chvíli seznamování lze ale ocenit jeho praktičnost.

BMW ani žádný jiný výrobce DCT převodovku nenabízí. GS lze nicméně vybavit "quickshifterem", který umožňuje řazení nahoru i dolů bez spojky, stačí rychlosti jen "kopat".

Síla boxeru

Cenový rozdíl obou motocyklů je ospravedlněn také použitým motorem. V případě BMW jde o klasický dvouválec typu boxer, kde písty leží vodorovně proti sobě. To pomáhá snížení těžiště, a tudíž lepší stabilitě a chování na silnici i v terénu. Motor o výkonu 125 koní umí poměrně těžký stroj slušně rozhýbat, i když je naložený. Jízda ve dvou je tak snadná, že řidič na spolujezdce může klidně zapomenout. Ke všemu ještě boxer lahodí sluchu charakteristickým hlubokým zvukem. Výhodou je pak i fakt, že k přenosu síly na zadní kolo využívá kardan, který prakticky nevyžaduje údržbu.

Africa Twin má řetěz, o nějž je samozřejmě nutné pečovat. Na kolo přenáší výkon rovných 100 koní, který pramení z litrového dvouválce. Zvukově je taktéž příjemný, přesto méně výrazný. Překvapením je, že Honda se hmotnostně BMW docela blíží, je jen o 16 kg lehčí. To znamená o poznání slabší dynamiku. V jednom je stroj stále poměrně hbitý, ale při cestování ve dvou a s naloženými kufry už bylo nutné počítat s pomalejší jízdou.

U obou motocyklů nicméně platí, že jsou přes svou velikost velmi snadno ovladatelné. Honda i BMW v zatáčkách působí lehčí, než ve skutečnosti jsou, a tak mohou přinést poměrně adrenalinové svezení. U testovaného GS bylo sice na asfaltu offroadové obutí handicapem, v terénu naopak znamenalo náskok. Nejen v ovladatelnosti, ale i stabilitě.

Jakkoliv by tedy oba stroje nebylo férové postavit do přímého srovnávacího testu, lze je přes rozdíly označit za špičky ve své kategorii. O koupi tak mohou rozhodnout spíš sympatie k dané značce.