S příchodem letní sezony vyrazí na dovolenou statisíce Čechů, řada z nich autem. Nejoblíbenější destinací zůstává Chorvatsko, kam se loni vydalo 689 tisíc lidí. Další pojedou do Itálie, Francie nebo zemí Skandinávie. Většinou je cesta vyjde dráž než v minulých sezonách. HN zkoumaly, co všechno na řidiče po cestě za odpočinkem čeká. Připravit se musí nejen na poplatky za dálnice, tunely nebo mosty, ale také na hrozbu pokut, které se někde platí i za přestupky u nás neznámé.

Nejpoužívanější trasa českých řidičů k moři vede přes Rakousko a Slovinsko do Chorvatska, popřípadě její alternativa přes Slovensko a Maďarsko. Ve všech zemích, kromě cílového Chorvatska, se platí za dálniční známku − ať už tu klasickou nalepovací nebo modernější elektronickou, kterou si lze předem koupit přes internet. Ceny jsou obdobné, v přepočtu vyjde kupon na týden až 10 dní na 230 až 260 korun. Jen Slovinci chtějí za svůj krátký úsek téměř čtyři stovky. Ceny se za rok příliš nezměnily.

Naopak v Chorvatsku si řidiči oproti předchozí sezoně musí připlatit. Největší provozovatel dálnic v zemi, společnost Hrvatske autoceste, zvýšil ceny mýtného o pět procent a od 1. července do 30. září navíc zdraží dálnice o dalších 10 procent. Ceny zvedne také firma Autocesta Rijeka−Zagreb, provozovatel další Čechy využívané autostrády. Například cesta ze slovinsko-chorvatských hranic do Splitu po dálnici tak bude podle Ústředního automotoklubu (ÚAMK) stát v sezoně pro běžná osobní auta 884 korun.

Autem po Evropě

Na trase se vyplatí natankovat v Maďarsku, kde cena paliva za poslední tři měsíce klesla o sedm procent. Aktuálně se za litr benzinu na tamních čerpacích stanicích platí v přepočtu 29,66 koruny. Palivo ale zlevnilo i v dalších státech. V Chorvatsku to bylo o 4,6  procenta na 32,98 koruny za litr, v Rakousku o 3,8 procenta na 31,07 Kč.

Data denně monitoruje server Globalpetrolprices.com a je dobré jejich vývoj před jízdou zkontrolovat.

Na západ dráž než na Balkán

Vyšší ceny na chorvatských dálnicích jsou ovšem ve srovnání s Francií nebo Itálií stále relativně nízké. V obou státech se rovněž platí na mýtnicích. V průměru stojí ujetí 100 kilometrů po francouzské dálnici v přepočtu 210 korun. V Itálii vyjde stejná vzdálenost na 235 korun. I palivo je v obou zemích dražší. V Itálii přijde litr benzinu dokonce na 40,80 koruny. Aktuálně jde o sedmou nejvyšší cenu na světě, před Itálií jsou z evropských států už jen Nizozemsko, Monako, Island a Norsko, kde se platí v průměru 45,23 koruny za litr.

Peníze je na severu třeba mít na mýtné a trajekty. Pokud se chce řidič dostat přes Öresundský most spojující dánskou metropoli Kodaň se švédským Malmö, zaplatí za jednu cestu 56 eur, tedy 1462 korun. Cena platí pro auto, vůz s přívěsem nebo minibus vyjdou na dvojnásobek.

Cesta přes Dánsko se ale dá vynechat. Trajekt z německého Rostocku do švédského Trelleborgu je dobrou alternativou. Cena se liší podle auta, počtu pasažérů i data. Vychází v průměru okolo 180 eur za zpáteční lístek, tedy 4700 korun. Ušetří asi 600 km jízdy.

Zahraniční pokuty už do Česka chodí

Čeští řidiči by si v cizině měli dát pozor také na pokuty. Nemusí je dostat jen na místě od policisty, ale klidně mohou dorazit i poštou, což dříve neplatilo. Už více než rok chodí majitelům aut s českou registrační značkou pokuty z kamer nebo stacionárních radarů.

"Přeshraničně se vymáhají pokuty za vysokou rychlost, jízdu na červenou, nezapnuté pásy, telefonování, nepoužití helmy motorkáři, alkohol, drogy a jízdu v odstavném pruhu nebo pruhu, ve kterém se opravuje," řekl mluvčí ÚAMK Igor Sirota.

"Bilaterální smlouvy fungují například s Německem, Rakouskem, Itálií, Švýcarskem, Slovinskem, Chorvatskem nebo skandinávskými státy," dodal. Podle Siroty je nejlepší pokutu nejdříve uhradit a pak se teprve dohadovat o jejím případném anulování. Za včasné zaplacení se totiž taxy v některých zemích výrazně snižují. Naopak při průtazích se ještě zvyšují.

"Třeba v Rakousku hrozí kvůli nezaplacení pokuty postih až ve výši 5000 eur a odebrání vozidla," varoval Sirota. Do Česka si zástupci cizího státu pro hříšníka sice nepřijdou, ale mohou ho zadržet při náhodné celní kontrole na silnici nebo i na letišti. Promlčení přestupku je přitom pětileté.

Neznámé přestupky

Každý stát si samozřejmě sám určuje, jaké chování u něj bude přestupkem. Kromě tradičních provinění, jako je překročení maximální rychlosti, se tak vyskytují z českého pohledu i poměrně bizarní prohřešky.

Například v Chorvatsku je nutné při nehodě vždy vyplnit standardní euroformulář, jinak hrozí sankce. Pozor ale i na jízdu pod vlivem léků, které mohou zpomalit reakce řidiče. Pokud na to policie přijde, může zakázat člověku řízení až na osm dní. A to i v případě, že je řidič viditelně unavený.

"Ve Francii zase hrozí za sluchátka v uších během řízení sankce 125 eur, za zatmavená boční okna u řidiče a spolujezdce 135 eur," říká Petr Vomáčka z ÚAMK.

V řadě zemí se liší požadavky na povinnou výbavu do auta. V Itálii, Francii, Slovinsku nebo Maďarsku musí být ve voze připravena reflexní vesta pro každého cestujícího. V Polsku a Řecku by měl být v autě hasicí přístroj. V Chorvatsku nesmí sedět děti do 12 let vpředu a ve Francii jsou pro motorkáře povinné rukavice.

Pod vlivem, ale bez cigarety

Zatímco v Česku začal platit zákaz kouření v restauracích a barech, za volantem si řidič stále zapálit může. V zahraničí už ale za to hrozí postihy, v některých zemích až extrémně přísné. Řeč je o Itálii, kde se nesmí kouřit ve voze, ve kterém cestuje dítě do 17 let nebo těhotná žena. Za porušení zákona se platí až 5000 eur, tedy přes 130 tisíc korun.

Za přítomnosti dítěte nebo těhotné ženy se ale nesmí kouřit ani v Řecku, Velké Británii, Skotsku nebo na Kypru. V dalších zemích, jako je Německo, Rakousko, Polsko nebo Francie, se o zákazu kouření v autě, kde je dítě, podle ÚAMK diskutuje.

V případě alkoholu za volantem jsou naopak ve většině evropských zemí zákony mírnější než v Česku. Nulová tolerance jako na tuzemských silnicích platí například na Slovensku, v Maďarsku či Rumunsku. Na západ od našich hranic a také ve Slovinsku nebo Chorvatsku je shodně dovoleno nadýchat až půl promile. Méně tolerantní jsou v Bosně a Hercegovině, popřípadě v Srbsku, kde jsou dovoleny 0,3 promile. Švédsko a Norsko omezují alkohol na 0,2 promile, což odpovídá přirozené odchylce měřicích zařízení.

V některých zemích se ovšem k povolenému alkoholu přidávají jistá "ale". Například někde tolerance neplatí pro motorkáře nebo méně zkušené řidiče s čerstvým průkazem.

Levné pyrenejské půjčovny

Na některá místa se vyplatí letět a auto si půjčit až na místě. Na webu Rentalacars.com jsme zkoumali cenu nejlevnějšího týdenního pronájmu začátkem července. Ve španělské Malaze bychom minivůz dostali už za 3163 korun, jen o málo dražší byl v portugalském Lisabonu. V Dubrovníku by cena půjčovného přesáhla čtyři tisíce, na Sicílii v Catanii by se blížila pěti tisícům a nejdráž v našem malém průzkumu vyšel Heraklion na řeckém ostrově Kréta (od 5559 Kč). Pokud chcete mít pokrytou i případnou spoluúčast při nehodě nebo odcizení, počítejte s dalšími dvěma až třemi stovkami na den navíc.

Ubytování v Čechy oblíbených místech u moře vychází podle rezervačního webu Booking.com nejlevněji v Bulharsku. Nocleh pro dva začátkem července stojí v provincii Burgas v průměru na 1200 korun za noc. Dvě tisícovky za noc byste v průměru zaplatili v chorvatské Dalmácii, ale i v Polsku u Baltu. O pár stovek dráž by vyšlo francouzské Azurové pobřeží a na tři tisícovky italské pobřeží kolem Rimini.

Nejlevnější kempy jsou podle autoklubu ADAC z deseti zkoumaných zemí v Německu, kde rodina s autem, stanem, dvěma dospělými a dítětem zaplatí v kempu střední kategorie v průměru 28,54 eura za noc. V Rakousku je to necelých 35 eur, v Chorvatsku skoro 40 eur a v Itálii více než 45 eur.