Možnost dopravit se v podstatě kamkoliv a současně se vyhnout všudypřítomným zácpám je sen každého motoristy. A stejnou ideu mají výrobci, kteří v posledních letech vyvíjejí stroje spojující dva světy v jeden − schopnost jezdit po silnici a zároveň létat ve vzduchu. Tato myšlenka je stará jako samotný nápad na první automobil, vůbec první létající vůz se snažil už před sto lety vyrobit Henry Ford, zakladatel stejnojmenné automobilky. Ale protože prototyp se zřítil a v jeho troskách zahynul i testovací pilot, projekt byl předčasně ukončen.

Existence auta a letadla v jednom se pak po celá desetiletí objevovala spíše ve fantastické literatuře a filmech. Příkladem je legendární Citroën DS, který se i s Fantomasem vznesl do vzduchu a uletěl francouzským četníkům v čele s komisařem Juvem v podání Luise de Funése. Skutečně funkční létající vůz, tedy až na různé pokusy americké armády, ale nikdo nepostavil. Až doposud.

Slovenský AeroMobil už přijímá objednávky

Jedním z prvních výrobců, kteří oznámili, že pracují na stroji, který bude umět létat i jezdit a bude možné s ním vyrazit do běžného provozu, byla před časem slovenská firma AeroMobil. Na svém záměru pracuje už od roku 1990 a za tu dobu vyvinula několik prototypů, ne vždy ale byly úspěšné, ten předposlední se například zřítil. U zrodu létajícího stroje stál od začátku známý designér a konstruktér Štefan Klein, který přednáší na slovenské Vysoké škole výtvarných umení. Ten však na počátku tohoto roku z firmy odešel, přestože zůstává nadále jedním z akcionářů. Firma také čelí kritickým narážkám na to, že čerpala od slovenské vlády grant na výzkum a vývoj a představení hotového prototypu veřejnosti se dlouho protahovalo.

Letos ale konečně ukázala prototyp AeroMobil 4.0. Na dubnovém veletrhu Top Marques v Monaku, kde ho slavnostně odhalil monacký kníže Albert II. Od té doby výrobce přijímá objednávky a vybírá od klientů zálohy. Cena nebude nízká, pohybuje se v rozmezí 1,2 až 1,5 milionu eur, v přepočtu 33 až 40 milionů korun, a odvíjí se od toho, jakou výbavu bude zákazník požadovat. Musí se však obrnit trpělivostí, podle mluvčího AeroMobilu Štefana Vadocze firma dodá luxusní létající vozidlo zákazníkovi, který nyní podepíše smlouvu, nejdříve v roce 2020. Pořizovací cena by prý měla časem klesat. "Abychom dlouhodobě snížili ceny létajících automobilů, přinášíme do leteckého segmentu, kde jsou výrobní čísla malá, prvky z automobilového průmyslu, kde se naopak vyrábí ve velkém," předpovídá šéf AeroMobilu Juraj Vaculík.

Létající stroj z Česka

O slovenském AeroMobilu se sice mluví déle, ale v provozuschopnosti ho předběhli Češi, konkrétně rodák ze Zlína Pavel Březina, který vlastní firmu Nirvana Systems. Vyvinul stroj, který létá ve vzduchu a zároveň prošel homologací pro silniční provoz, má tedy regulérní registrační značky, klakson, zpětná zrcátka i světlomety a může jezdit na silnici. "Náš proces byl ale opačný, nesnažili jsme se z auta udělat letadlo, ale naopak ze stroje, který létá, udělat provizorní auto," vysvětluje Pavel Březina, proč nemá úplně rád, když se říká, že vynalezl létající vůz, protože to typické auto není. Podařilo se mu však něco, co zatím žádnému jinému konstruktérovi na světě. Vírník, který může jezdit v silničním provozu, má celoevropskou homologaci. Zatím je v provozu jediný kus, na přerovském letišti, kde Nirvana Systems sídlí, už se ale staví dva nové.

Autovírník vychází z německého stroje AutoGyro, proces přípravy na homologaci pro silniční provoz trval zhruba tři roky. V březnu letošního roku vyrazil na první oficiální let, při kterém přistál na kraji Prahy a dojel po silnici na Václavské náměstí. Stavěla ho dokonce hlídka Policie ČR, všechny doklady ke stroji měl ale Březina v pořádku.

Stroj s názvem GyroMotion je určen především pro ty, kteří mají rádi létání, oceňují vlastnosti vírníku, mezi něž patří stabilita za každého počasí, a využijí možnost dojet posledních pár kilometrů od přistávací plochy po veřejné komunikaci. Stroj má totiž silniční rychlost omezenou maximálně na 40 km/h a vrtule na střeše je dlouhá osm a půl metru, jízda po silnici tedy není tak komfortní jako v běžném voze. Tvůrci slovenského AeroMobilu v tomto směru slibují lepší parametry, jejich prostředek se má na silnici pohybovat rychlostí až 160 km/h. Zatímco ke vzletu nebo přistání ale slovenský stroj potřebuje dráhu dlouhou 400 metrů, přerovskému autovírníku stačí čtvrtinová vzdálenost.

Co však oba projekty spojuje, je nutnost vlastnit kromě řidičského průkazu také pilotní průkaz pro konkrétní typ stroje − tedy například vírník či lehký letoun.

Trendu se chytají i velké koncerny

Nejen Češi a Slováci se snaží o vývoj aut schopných létat. V poslední době takový záměr oznamují i další firmy. Jednou z nich je například nizozemská společnost Pal-V, která svůj stroj také představila na monackém veletrhu. Na stroj s názvem Liberty také začala přijímat objednávky, slibuje však, že své dvoumístné modely schopné letu i jízdy na silnici dodá do roka od podpisu smlouvy. Pravděpodobně tak slovenský AeroMobil předběhne. Liberty je navíc levnější, v přepočtu má stát kolem deseti milionů korun.

Ani Google, který se snaží nezaspat dobu vývoje nejmodernějších technologií, nezůstává v tomto směru pozadu. Vedle projektu autonomních vozidel se jeho šéf Larry Page začal zabývat vývojem své verze létajícího auta. Vizuálně má ale k představě konvenčního automobilu s křídly, případně rotory nebo vrtulemi, nejdál. Jeho stroj Kitty Hawk Flyer totiž nemá ani kola, vypadá spíše jako velký dron s pavoučí sítí a řidič na něm sedí skoro jako na motocyklu. Na veřejné komunikace ale nesmí, což ho oproti slovenskému a českému dopravnímu prostředku znevýhodňuje.

Rovněž letecká společnost Airbus se před časem nechala slyšet, že otestuje svůj první prototyp létajícího auta. Koncem letošního roku by údajně mohl vzlétnout předváděcí vůz pro přepravu jedné osoby. Cílem je, aby si lidé rezervovali vůz prostřednictvím aplikace, podobně jako to funguje u zaběhnutých projektů sdílení aut ve velkých městech. Létající auto od Airbusu by mělo využívat čistou technologii (zřejmě elektromotor), aby se zabránilo dalšímu znečištění ve městech, a je koncipováno jako samořiditelné. "Jsme ve fázi experimentu, bereme však tento vývoj velmi vážně," prohlásil generální ředitel společnosti Tom Enders.

Fakt, že se vývojem létajících strojů zabývají nejen nadšenci nebo malé firmy, ale také velké nadnárodní společnosti, dává naději, že v budoucnu budou auta skutečně létat. S ohledem na ranou vývojovou fázi a především naprosto nevyřešenou legislativu a dopravní předpisy je ale daleko pravděpodobnější, že dříve, než se lidé budou v autech prohánět vzduchem, už bude stoprocentně funkční autonomní řízení a auta budou pasažéry sama vozit. A snad někdy ve vzdálenější budoucnosti s nimi ve větší míře (a za přijatelné peníze) také létat.