Synonymum pro bezpečnost. To asi nejlépe vystihuje švédskou automobilku Volvo, která se o bezpečí cestujících i chodců zasloužila jako málokterý konkurenční výrobce. 14. dubna to je 90 let, co se na světě objevilo první auto s dnes ikonickým logem, připomínajícím tradiční švédskou ocel a šíp.

V latině znamená jméno Volvo spojení "valím se" a práva na něj si už roku 1915 zaregistroval výrobce ocelových kuličkových ložisek SKF. Automobilku samotnou založili kamarádi Gustaf Larson a Assar Gabrielsson. Ti se náhodně setkali 1924 a domluvili se na založení švédské automobilky, 14. dubna 1927 už z továrny v Göteborgu vyjelo první auto – Volvo ÖV4. Jméno mimochodem automobilka získala tak, že Gabrielsson ve dvacátých letech pracoval pro SKF, která se stala mateřskou společností nové automobilky.

Model ÖV4, přezdívaný Jakob, se velkého prodejního úspěchu nedočkal. Způsobeno to bylo především kombinací severského podnebí a otevřené karoserie, pod kapotou byl navíc relativně slabý čtyřválec. Rok po představení osobního auta vyrobilo Volvo také svůj první nákladní vůz. Jejich výroba výrazně pomohla ke stabilitě značky ve 30. letech. V roce 1935 SKF prodalo na burze ve Stockholmu většinu akcií Volvo Cars do rukou akciové společnosti Volvo Group. Ta je držela až do roku 1999, kdy Volvo Cars koupil Ford.

Zlomovým osobním automobilem se ukázal být model PV444, poprvé představený v roce 1944. Dodávky vozu s výrazně americkým tvarováním karoserie ale začaly až o tři roky později. Právě s modelem PV444 začalo Volvo tradičně přicházet s technickými i bezpečnostními inovacemi. PV444 tak jako první dostal laminované čelní sklo, nástupnický typ PV544 získal například tříbodové bezpečnostní pásy vpředu a také v něm byla poprvé otestována dětská sedačka umístěná proti směru jízdy. Celkově oba vozy vznikly téměř ve 450 tisících kusech, úspěch zaznamenaly také v USA.

Další důležitý model přišel v roce 1966. Hranatá 140 nabídla kotoučové brzdy na všech kolech, nastavitelný sloupek řízení nebo deformační zóny vpředu i vzadu. Vzhled vozu se tak výrazně přizpůsobil bezpečnostním normám a výrazně dopomohl k tomu, že je dnes automobilka vnímaná jako symbol bezpečnosti na silnicích. Další důležitou inovaci uvedli Švédové o deset let později. Nešlo o nový automobil, ale lambda sondu, která snížila výfukové emise benzinových motorů o 90 procent a dnes je součástí každého nového auta s benzinovým motorem. Ve stejném roce model 240 nastavil v Americe bezpečnostní standardy pro nová auta.

Éra hranatých tvarů karoserie neskončila ani v osmdesátých a devadesátých letech. Ba právě naopak, Volvo si na těchto tvarech zakládalo a řada fanoušků na ně dodnes nedá dopustit. Do této hranaté éry patří mimo jiné i typ 850. Šlo o první auto s příčně umístěným pětiválcovým motorem, první auto se systémem výztuh na boku karoserie a také o první velké Volvo s pohonem předních kol. Ikonické pak pro fanoušky zůstává kombi, které se úspěšně objevovalo i na závodních tratích.

V roce 1999 koupil Volvo Cars za 6,45 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) americký Ford. Ten zakulatil design jednotlivých modelových řad a přešel také k výraznému sdílení komponentů s levnějšími modely mateřského Fordu. Do doby vlastnictví Fordu spadá představení první generace SUV XC90, dalšího ikonického modelu Volva, které vydrželo ve výrobě přes dvanáct let. Přežilo tedy i prodej ztrátové švédské automobilky do rukou čínského Geely. Smlouva mezi Fordem a čínskou stranou byla podepsána v březnu 2010. Cena transakce se vyšplhala k 1,8 miliardy dolarů (asi 44 miliard korun).

Automobilce ale převzetí čínskou stranou prospělo. Investice měly za následek vznik nové modulární platformy SPA, rodiny motorů Drive-E a především objev vlastní designové tváře. Spolu s tím začaly růst prodeje až na loňských rekordních téměř 535 tisíc vozů. Zároveň došlo také k otevření první továrny v Číně.

Budoucnost v podání Volva představují především nové technologie. "Uplynulých 90 let bylo velice zajímavých, ale chybějících deset let do stého výročí bude ještě zajímavějších. Celý průmysl se výrazně zaměřuje na autonomní technologie, elektrifikaci a konektivitu," naznačil šéf Volva Hakan Samuelsson jeho budoucí směřování. Do konce března automobilka vyrobila přes 19,5 milionu vozidel. V České republice aktuálně jezdí 44 tisíc automobilů Volvo, zvednout toto číslo by mohla nová generace XC60, představená před pár týdny na ženevském autosalonu.