Halogeny a xenonové výbojky přestávají být v kurzu. Výrobci aut ve velkém vsadili na moderní technologie svícení. Kralují jim diody emitující světlo, tedy LED či lidově "ledky". Ty se postupně rozšířily mezi drtivou většinu aut na trhu a z původní pozice spíše ozdobných pásků pro denní svícení se proměnily v plnohodnotné světlomety. Přitom jim na záda dýchá ještě jeden nový hit − laser.

Laserová technologie je ale poměrně nová a v současnosti se objevuje jen v několika málo autech luxusních značek. Nabízí ji například Audi ve svém supersportovním modelu R8 nebo BMW ve velkém manažerském sedanu řady 7 a hybridním sportovním voze i8.

"Pochopitelně nejde o světlomety, které by před sebe vystřelovaly nějaký nebezpečný laserový paprsek," vysvětluje automobilový poradce a technik Jan Kos. "Světlomety fungují tak, že soustředí světelný tok z trojice zdrojů do jediného tenkého paprsku o průměru jen 10 mikronů, tedy 0,01 milimetru. Ten se pak v čočkách s vrstvou žlutého fosforu rozprostře a osvětlí vozovku před autem. Výhodou je, že intenzita zdroje je až tisíckrát vyšší než u LED světel, dosvítí tedy výrazně dál. A mají také světlo podobné přirozenému dennímu," dodává. Světlomet by měl podle něj běžně zvládnout dosvítit až na vzdálenost 600 metrů.

Laserové světlomety automobilky zatím nabízejí spíš za příplatek. V případě Audi R8 se za ně doplácí 96 900 korun, v případě BMW 7 vyjdou na 78 780 korun, ale mohou být i součástí většího paketu výbavy nebo ve standardním provedení top modelu. Laserovou technologii pro automobilky dodává německá společnost Osram, ale v blízké budoucnosti je zřejmě začnou vyrábět i další velcí producenti světel. Mezi nimi také Hella nebo Varroc, které mají hned několik továren i v Česku. Aktuálně se ovšem soustřeďují na největší trend v automobilovém osvětlení, tedy ledky.

Ledky v hlavní roli

Společnost Varroc (celým názvem Varroc Lighting Systems) patří mezi velké dodavatele světlometů pro výrobce aut. S jejími světly jezdí po silnicích vozy značek Škoda, Mercedes-Benz, Volkswagen nebo Ford.

600 metrů

Až na takovou vzdálenost dosvítí laserové světlomety. Emitují přitom světlo velmi blízké přirozenému, proto jsou pro řidiče příjemné. Zatím je ale používá jen několik vozů na českém trhu značek Audi a BMW.

"Nedávno jsme spustili výrobu plně ledkového osvětlení pro SUV Jaguar F-Pace a Bentley Bentayga a také zadních svítilen pro novou Škodu Superb. V blízké budoucnosti budeme nabízet různé typy takzvaných matrixových světlometů a máme také několik programů, které budou využívat laser pro dálkové osvětlení. Matrix a laser se budou dále zdokonalovat. Zaměřujeme se i na inovace signálního osvětlení pomocí laseru, OLED a mikrostruktur," říká viceprezident společnosti Todd C. Morgan.

Firma, která má celosvětově pět tisíc zaměstnanců a z toho více než polovinu v České republice, už proto chystá rozšíření vývojového centra elektroniky. To bude vybavené novými laboratořemi a testovacími zařízeními pro vývoj nových světel. Firma slibuje, že díky tomu v následujících měsících v Česku vytvoří přes čtyři stovky nových pracovních míst. Dobře je na tom i Hella Autotechnik, která má výrobní závod v Mohelnici a rovněž nabírá nové lidi. Dalo by se říci, že se o ně obě firmy přetahují. Působí totiž ve stejném regionu. Varroc sídlí v Šenově u Nového Jičína.

Matrixové světlomety, o kterých Varroc do blízké budoucnosti uvažuje, patří mezi další moderní trend. Jde o full-LED systém, jenž využívá diody nejen k dennímu, ale i běžnému svícení v potkávacím a dálkovém režimu. Jeho řídicí jednotka pak spolupracuje se senzory a kamerou, která sleduje okolní provoz.

"Takové zařízení pak dokáže na silnici rozpoznat ostatní jedoucí auta nebo chodce. Pomocí rychlého měření zvládne vykrýt lamelami ty diody, které osvětlují právě to místo, kde se jiné auto nebo člověk nachází. Zároveň jsou ale stále aktivní dálková světla. Řidič tedy vidí neustále a co nejdál, ale ostatní účastníky provozu nikdy neoslní," popisuje fungování systému Jan Kos.

Světlomety Matrix LED používá například Audi, které je nasazuje na své vyšší modely. Jeho systém využívá celkem 25 samostatných diod. Dalších 18 navíc je vyhrazeno jen pro denní svícení. Světlomety schopné automaticky vykrýt ostatní auta a chodce se ale už poměrně rozšiřují i mezi další značky. Z automobilek, které nepatří do luxusního segmentu, je má například Volkswagen.

Světla pro zajímavější design

Světlomety byly vždy součástí automobilu, první se objevily už v osmdesátých letech 19. století. Tehdy ale šlo o karbidové lampy. První elektrické světlo se objevilo v roce 1899 jako součást volitelné výbavy elektromobilu Columbia, kde se ovšem nesetkalo s velkým úspěchem. Rozšíření elektrického osvětlení přispěl až Robert Bosch, který v roce 1913 spolu s ním přišel i s elektrickým startováním.

Řada moderních vozů má dnes světlomety vybavené natáčecí funkcí. Světelný kužel tedy částečně sleduje natáčení volantu a tím zlepšuje viditelnost do zatáček. Vše se děje elektronicky. Zajímavostí ale je, že obdobným zařízením byly vybaveny už vozy Tatra T77, které v polovině třicátých let přišly se třemi světlomety. Prostřední byl mechanicky připojen k řízení, a tak se otáčel podle volantu. Podobnou funkcí se chlubil i "Fantomasův" Citroën DS v šedesátých letech.

"Ať už byly světlomety jakkoliv technicky zajímavé, vždy musely mít patřičně velkou plochu, aby dobře osvětlovaly vozovku. A právě příchod LED technologie umožňuje, aby se zmenšily. To pak dává prostor zajímavým nápadům designérů. Mohou si s nimi víc hrát, měnit jejich tvary, udělat je co nejužší. Možností je díky diodám opravdu hodně," podotýká Kos.

Budoucnost v autonomním řízení

Designéři, vývojáři a producenti automobilových světel uvažují už i o vzdálenější budoucnosti. Trendy je dnes podle nich zmenšovat velikost světlometů a snižovat jejich energetickou náročnost. To se hodí třeba i u elektromobilů, jejichž výrobci řeší, jak co nejúspornějšími technologiemi prodloužit dojezd na jedno nabití.

"Určitě dojde k zvýšení funkcionality a to díky rozšíření technologií, které umožňují matrixové neboli pixelové svícení. Nástup autonomního řízení vozidel pak povede k integraci různých senzorů do osvětlení, jako je například LIDAR (měření vzdálenosti pomocí světla, pozn. red.) nebo infračervené záření. Bude pak už úkolem elektronického a vývojového softwaru, aby vstupy komunikovaly jak s řidičem, tak třeba s dalšími vozidly. A tady se ještě nabízí prostor ke zdokonalení bezpečnostních systémů," předpovídá Todd C. Morgan. Automobilová světla budoucnosti budou tedy ještě chytřejší než dnes.