Japonská automobilka Honda jako první na světě pošle do výroby hybridní automobil, který nebude potřebovat magnety z kovů vzácných zemin. Tím omezí svou závislost na nákladném materiálu, jehož hlavním dodavatelem je Čína.
Popularita hybridních aut, která vedle klasického spalovacího motoru pohání též elektromotor, takže mohou nabídnout jak delší dojezd, tak bezemisní či šetrnější provoz v centrech měst, v mnoha rozvinutých zemích roste. Problémem je však spolehlivý zdroj vzácných prvků, především dysprosia a terbia.
Čína před šesti lety export kovů vzácných zemin do Japonska dočasně zakázala. Stalo se to v souvislosti s teritoriálním sporem týkajícím se izolovaných ostrůvků, na něž si dělají nárok obě strany.
Honda, která je třetí největší japonskou automobilkou, v úterý uvedla, že její elektromotory obsahují magnety vyvinuté společností Daido Steel, v nichž není ani dysprosium, ani terbium.
To samo o sobě snížilo náklady na výrobu magnetů, klíčové součásti elektromotorů, o zhruba desetinu. Přitom klesne i jejich hmotnost, podle Hondy o osm procent.
Nový motor se poprvé využije v nové generaci minivanu Freed, který půjde na japonský i další asijské trhy letos na podzim.
Honda začala o snížení využití vzácných kovů už před deseti lety, ovšem teprve prudký růst jejich ceny spojený s omezením čínského exportu v roce 2011 byl impulzem k navázání spolupráce s firmou Daido.
"Tato technologie sníží naše náklady a sníží naši citlivost na výkyvy cen," cituje agentura Reuters vyjádření zástupců Hondy.
I pro výrobu nového motoru je ale jeden vzácný prvek stejně potřeba. Jde o neodymium, který se kromě Číny těží i v Severní Americe a Austrálii.
Honda se nyní zaměřuje na výrobu motorů poháněnými netradičními pohony. Vozidla kombinující spalovací a elektrický motor, hybridy, jejichž baterie je možné dobíjet ze sítě a vozidela využívající palivové články mají v roce 2030 tvořit dvě třetiny výrobního programu. Nyní to je jen pět procent.
