Přesto se v záplavě zpráv o tom, jak je to doopravdy s čistotou a úsporností nových automobilů, ukazují dva přístupy. Ten první předvedly automobilky Volkswagen a Mitsubishi a je jím podvod - ve smyslu zákona, který se dá šetřit a soudně projednat.

Německá automobilka do svých naftových motorů montovala software, který umožňoval při testování emisí skrývat nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Po celém světě se tato aféra týká zhruba 11 milionů aut. Vedení automobilky po prozrazení rezignovalo, nové nyní spočítalo dopady zhruba na 16 miliard eur.

Mitsubishi žádný "šetřící" software neinstalovala. "Jenom" manipulovala s testy spotřeby. A dělala to tak od roku 1991, aniž by si toho někdo všimnul. Poté co se přiznala, vytvořila zvláštní komisi, která má zjistit, co se vlastně konkrétně stalo. Mezitím akcie automobilky klesly na polovinu a je docela dobře možné, že stejně jako Volkswagen ve Spojených státech bude muset Mitsubishi vykupovat problémové vozy od japonských zákazníků.

Podvod v případě obou automobilek je jasný a zdokumentovaný. Kromě několika členů vedení na něj doplatí především akcionáři. Přesto to neznamená, že jejich auta jsou horší, než má konkurence. Dokazuje to ostatně i fakt, že zájem o vozy VW neklesl.

Dieselgate a Mitsubishigate ale vedlo některé země k preventivnímu prošetření aut, která se na jejich trzích vyskytují. Testy došly k tomu, co ví intuitivně každý majitel vozidla - že to, co je napsané v technickém průkaze, neodpovídá realitě. Německý úřad pro motorová vozidla KBA otestoval 22 dieselů. Minimálně jeden model - od automobilky Fiat - prý vykázal velmi nestandardní chování. Respektive emise plnil, ale jen 20 minut, tedy po dobu povinného testu. Za další dvě minuty automaticky vypnul některé funkce a emise vesele odpluly do ovzduší.

Fiat v tom ovšem není sám. Aspoň co se týká emisí. Problémy s dodržováním emisí v reálném provozu mají v zásadě všechny automobilky - Renault, Opel či Mercedes-Benz. To samé ostatně už loni na podzim prokázaly zkoušky autoklubu ADAC. Ten testoval auta podle připravované metodiky, která je bližší reálnému provozu. Výsledek? Emisní limit, který je nyní v platnosti, plní jen zlomek aut.

V Británii testy nedopadly lépe. Ze 37 testovaných vozů jich ve skutečném provoze překročilo limit všech 37. Testovala se auta více než 20 značek, nejlepší výsledky ukázaly trojnásobné překročení limitů, nejhorší pak desetinásobné.

Nic z toho ovšem není trestné - pokud příčinou není speciální software, nebo záměrně špatné testy. Výrobci musí ze zákona dodržovat pouze prahové hodnoty emisních limitů pro laboratorní testy.

Přesto německá KBA požádala o dobrovolnou akci, která by měla vést ke zdokonalení softwarů aut, a tím pádem i k lepším emisím. Mercedes, Opel, Porsche a VW se požadavku již podřídili a svolají 630 tisíc aut do servisů na úpravu softwaru. Ostatní zatím vyčkávají s tím, že vše, co po nich požaduje zákon, plní. Nic navíc ostatně dělat nemusí a přehnaná aktivita se tady necení. Naopak, mlčení znamená nejen úsporu nákladů, ale lepší pověst auta v duchu, kdo nic neví, nic ho nebolí.

Otázkou je, co se stane v budoucnosti. Podle dohody zemí EU a Evropské komise by měření emisí v reálném provozu pro nová auta mělo platit od září příštího roku, přičemž tolerance mezi laboratoří a silnicí bude moci dosáhnout 110 procent. Od září 2019 musí přísnější emisní hodnoty splňovat všechna vozidla. V druhé fázi, která začne platit v letech 2020, se bude tolerance emisí snižovat.

Je ale další snižování emisí v reálném provoze splnitelné? Nebo jde o sci-fi vizi, která počítá s nástupem elektromobilů, aut bez řidičů či rozvojem nových masových dopravních prostředků?

Realita bude jako vždy kapku střízlivější. Jestliže podle propočtů elektromobily Tesla v Hongkongu vypouštějí o 20 procent víc emisí než klasická benzinová auta, potom auto dobíjené přes zástrčku nemusí být v zemích plných uhelných elektráren řešením.

Dřív, než se všichni začneme podvědomě dusit, je tady ale jedno číslo Evropské agentury pro životní prostředí. Podle jejích propočtů průměrné emise oxidu uhličitého u nových osobních aut v unii klesly o tři procenta, a byly tak o osm procent nižší, než je cíl EU. Což je bezpochyby skvělá zpráva. Její zbytek - že jde o výsledek na základě zastaralých testů - už ale raději vynechme.

Aktuální číslo Ekonomu je ke stažení v aplikacích pro iPad, iPhone a zařízení se systémem Android.

Související