Na několika silnicích první třídy by od roku 2016 mohli řidiči legálně jezdit rychlostí až 110 kilometrů za hodinu místo dosavadních devadesáti. Jde o 24 úseků dostatečně širokých čtyřproudých silnic s oddělenými směry jízdy a s mimoúrovňovými křižovatkami – tedy v zásadě dálničního typu.
Počítá s tím novela zákona o pozemních komunikacích z dílny ministerstva dopravy, jejíž návrh ve středu schválili poslanci. Neočekává se, že by definitivní přijetí změn ještě zkomplikovali senátoři nebo prezident republiky. Novela se připravovala více než sedm let.
Poslanci napříč stranami překvapivě podpořili i návrh poslanců Ivana Adamce a Zbyňka Stanjury z ODS umožňující zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic až na 150 kilometrů za hodinu.
Současně si "papírově" polepší většina dosavadních rychlostních silnic - stanou se z nich klasické dálnice. Dálniční síť se díky tomu rozšíří o zhruba 300 kilometrů. Maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu se nezmění.
Stopadesátkou jen někde
Uspěl tak pozměňovací návrh, aby proměnlivé elektronické značky umožnily zvýšit maximální rychlost o 20 kilometrů také na vybraných úsecích dálnic, tedy na 150 kilometrů za hodinu. Má jít zejména o nově postavené úseky s nízkou dopravní zátěží, odpovídajícím povrchem a dostatečným rozhledem.
Příkladem jsou podle Adamce úseky D1 Lipník nad Bečvou – Ostrava nebo Vyškov–Kroměříž. Konkrétní seznam zatím neexistuje. "Stopadesátku" by ale značky ukazovaly jen za dobrých povětrnostních podmínek a nízké úrovně dopravy.
Ministr dopravy Dan Ťok (za hnutí ANO) vyšší rychlost nepodpořil. Připomněl, že tuzemské dálnice jsou dosud projektovány na rychlost 130 kilometrů, takže možné zrychlení by si vyžádalo další úpravy, například delší připojovací nebo odbočovací pruhy.
Ťok po hlasování upozornil, že zvýšení rychlosti by vždy muselo povolit ministerstvo dopravy, které se ale k návrhu stavělo odmítavě. "Je to stejně uděláno tak, že úseky bude definovat ministerstvo dopravy a naše stanovisko není příliš souhlasné," řekl novinářům Ťok.
Překvapivé zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 kilometrů za hodinu si našlo zastánce i odpůrce napříč stranami. Návrh podpořilo 114 poslanců, odmítlo jej pouze 34. Souhlasili s ním například Stanislav Huml nebo Jaroslav Foldyna z ČSSD, František Vácha (TOP 09) nebo Petr Adam (Úsvit). Proti byli třeba Leoš Heger z TOP 09 nebo Ivan Pilný za ANO.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Experti i někteří politici tvrdí, že zvýšení rychlosti je sice krok správným směrem, protože se provoz zrychlí a lépe se tak využije kapacita těchto silnic, na druhou stranu je tu riziko většího počtu nehod. Lidé za volantem totiž mají s dodržováním předepsané rychlosti potíže.
"S rozhodnutím politiků nemám problém. Obávám se ale chování řidičů," říká například Karel Schmeidler, dopravní sociolog z Ústavu soudního inženýrství při VUT Brno.
Podle Schmeidlera navíc řidiči zrychlují i v závislosti na stáří auta. Čím novější, tím rychleji jedou. Prokázala to studie německých výzkumníků. "Člověk se v novějším voze cítí subjektivně bezpečněji, a troufne si proto jet rychleji," upozorňuje Schmeidler.
Kdo nyní jede například z Prahy do Liberce nebo směrem na Karlovy Vary, vnímá tamní čtyřpruhové komunikace jako klasické dálnice. Ale například zahraniční investor, který si jen prohlíží méně podrobnou mapu České republiky, je vnímá jako obyčejné silnice. Formálně jde totiž "jen" o rychlostní silnice, nikoliv dálnice, což právě některé zahraniční mapy rozlišují.
V České republice existují dvě různě značené komunikace "dálničního typu". Obě mají nejméně dva pruhy v každém směru, jsou shodně zpoplatněné a platí na nich stejná maximální dovolená rychlost 130 kilometrů za hodinu. Nové stavby jsou v zásadě i stejně kvalitní, ale zejména starší silnice pro motorová vozidla se od dálnic liší "ostřejšími" zatáčkami, kratším nebo zcela chybějícím připojovacím pruhem u vjezdů a užšími odstavnými pruhy.
Odlišné označení zbytečně mate nejen zahraniční investory či turisty, ale také tuzemské řidiče. Za převedení rychlostních silnic (jen těch, které splňují příslušné parametry) pod dálnice se už před lety přimlouvala i státní agentura CzechInvest, která do Česka láká zahraniční investory.
V novém pojetí mají jako rychlostní silnice (nyní jen s maximální rychlostí 110 kilometrů) zůstat označeny i ty "horší" z dosavadních rychlostních silnic.
